Jdi na obsah Jdi na menu
 


     Znaky, hodnosti a titulatura

duchovních hodnostářů

v katolické (západní) církvi

od papeže po kaplana a jáhna

   Znak tvoří štít s erbem, který je namalován na štítu. Erb je znamení na štítu, celý znak je tvořen honosnými kusy: hodnostní korunou, kloboukem, přilbou a klenotem. Erb je dědičný symbol (něm. der Erbe = dědic), znak se nedědí, ale používají ho různé společnosti (úřad, město, ap.). V českých zemích se pojem znaku a erbu ztotožňuje. 
    Církevní hodnostáři mají také svůj znak. Pokud je biskup šlechtic, má ve svém biskupském znaku erb diecéze a svůj rodový erb (viz ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz). Pokud není biskup šlechtic, má s erbem diecéze svůj osobní znak.

 ------------------------------------------------------------------

    Církevní hodnostáři, kteří mají právo používat znak, mají štít půlený, čtvrcený nebo jinak dělený. V pravém poli (při půlení) nebo v 1. a 4. poli (při čtvrcení) je znak diecéze nebo řádu. V levém poli (při půlení) nebo 2. a 3. poli (při čtvrcení) je rodový nebo osobní erb. Faráři a děkani používají erb farnosti s erbem osobním nebo rodovým. Hodnostáři, kteří nestojí v čele diecéze, řádu nebo farnosti používají ve štítu pouze svůj osobní nebo rodový erb (papežský nuncius, pomocný biskup, kuriální úředníci, titulární hodnostáři jmenovaní papežem a kaplani-farní vikáři).
    Celý znak je převýšen kloboukem se střapci, jejichž počet a barva určuje udělenou hodnost.
    Změny provedl v církevní heraldice 263. papež Pavel VI. směrnicí Motu proprio o úpravě církevních znaků z 31. března 1969. Zjednodušil znaky biskupů a jiných hodnostářů tím, že nahradil různé honosné kusy kloboukem se střapci.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

PAPEŽ – z Boží moci a z rozhodnutí Ducha Svatého je viditelná hlava katolické církve, římský biskup a metropolita římské provincie. Při bohoslužbách nosí berlu, která není zakončena točenicí, ale křížem, protože nad ním je Ježíš Kristus. Papežovým oděvem je bílá klerika, kterou papežové nosí od doby papeže sv. Pia V., který byl dominikán a nechal si po volbě v roce 1566 svůj dominikánský bílý hábit.

papez-klerika.jpg

 Na fotografii  je papež František (2013)

Papeže volí kardinálové na shromáždění zvaném konkláve (pod klíčem). palium-papeze.jpgPapež při intronizaci (uvedení na trůn) jako symbol své duchovní moci dostává palium (vlněný pruh  s černými konci s pěti červenými křížky) a rybářský prsten (s postavou sv. Petra a s vyrytým jménem papeže), který je po jeho smrti rozlomen. Oslovení papež (papa – otec) se používá od doby papeže sv. Marcelína (296 – 304).
Oficální titul papeže je Jeho Svatost (J. S.), oslovení Tvoje Svatosti / Vaše Svatosti. Neoficiální titul Svatý Otec je oslovení, které vyjadřuje úctu k jeho úřadu, ne k jeho osobě.
    Titul a oslovení (papež) používá v Egyptě pravoslavný koptský alexandrijský patriarcha na Stolci sv. Marka (tzv. alexandrijský papež).

Znak papeže: na štítu rodový erb nebo osobní erb nositele. Papežové, kteří byli předtím biskupy, si dávají na štít svůj biskupský erb. Za štítem jsou svázané červeným cingulem dva svatopetrské klíče: zlatý pravý je položený kosmo a stříbrný levý je pložený šikmo. Nad štítem je biskupská stříbrná mitra s třemi zlatými pruhy, kterou v roce 2005 Benedikt XVI. nahradil papežskou tiáru (trojkoruna).
    Benedikt XVI. měl pod štítem bílé palium s třemi červenými křížky (2005-2013). Papež František umístil pod znak místo palia pásku s heslem (motto). Poslední papežský znak s tiárou byl znak sv. Jana Pavla II.

 

                                  

 

     Znak současného papeže Františka

(od roku 2013)

 

 

 

 

 

Soubor:BXVI CoA like gfx PioM.svg                                             

                       

Znak papeže Benedikta XVI.                          Znak papeže sv. Jana Pavla II.

(2005 - 2013)                                                               (1978 - 2005)

 

KARDINÁLCardo = stěžejní základní pevný bod (hlavní roh oltáře), později výraz pro pevné veřeje, panty na dveřích, titul původně označoval dveřníka. Kardinál je člen sboru, který má právo volit papeže. Kardinálové, kteří sídlí v Římě jsou kuriální, protože stojí v čele úřadů (curia).
    V čele kardinálského sboru stojí kardinál – děkan. Kardinál – komoří (camerlengo) řídí po smrti papeže stát Vatikán. Kardinál je občanem Vatikánu i své země.
    Další tři stupně kardinálských hodností vyjadřují postavení kardinála: kardinál-biskup, kardinál-kněz a kardinál-jáhen. Tyto hodnosti nelze zaměňovat se stupni svěcení. Kardinál-jáhen vyhlašuje nově zvoleného papeže. Kardinály jmenuje papežy na konzistoři (shromáždění kardinálů, kde se řeší důležité problémy, dříve se nazývala Presbyterium nebo Cleri Romani senatus = kněží nebo Senát římského kléru. Konzistoře se zúčastňovali i kněží a jáhni v Římě). Konzistoř se nazývá „in rubro“ = v červené (v rudé barvě). Titul uděluje papež významným osobám v církvi.
    Kardinálem nemusí být jmenován pouze biskup nebo kněz, ale i laik. Titul se klade za křestní jméno (+ Jan svaté římské církve kardinál), příjmení bylo uzákoněno až v 17. století a bylo psáno za titulem. V r. 2003 byl titulem kardinál vyznamenán český kněz žijící ve Vatikánu Tomáš Josef kardinál Špidlík (* 1919, + 2010).
    Při slavnostních příležitostech nosí kardinál rudou (červenou) kleriku. Při všedních dnech nosí černou kleriku s červeným lemováním, v subtropických a tropických zemích nosí kardinálové bílou kleriku s červeným lemováním. 

Na fotografii  je Tarsicius kardinál Bertone, komoří  Církve (od roku 2003 kardinál, 2006 - 2013 státní sekretář Vatikánu, 4.4.2007-20.1.22014 camerlengo).bertonebiret21.jpg

bertonecerna.jpgbertonebila.jpg

 

 

 

 

 

 

 

Oficiální titul kardinála je Jeho Eminence (J. Em.), oslovení Vaše Eminence, civilně pane kardinále, nebo otče kardinále. Každý katolický kněz je nazýván titulem "otec".

Znak kardinála: na štítu erb (arci)diecéze, rodový erb nebo osobní znak nositele. Štít může být různě dělený. Za štítem latinský kříž, nebo dvojitý zlatý arcibiskupský (patriarší) kříž (pokud je kardinál arcibiskupem). Nad štítem je červený kardinálský klobouk s 15 červenými střapci na každé straně. Pod štítem je arcibiskupské bílé palium s třemi černými křížky (pokud je kardinál arcibiskupem).

 

 Kardinálský znak arcibiskupa pražského Dominika kardinála Duky

 

PATRIARCHAv počátcích církve biskup důležité diecéze nadřízený všem biskupům a arcibiskupům v dané oblasti. V současnosti je to čestný titul katolického arcibiskupa v Jeruzalémě, Benátkách (přenesen z Aquileje), Lisabonu (18. st.) a Východní Indie. 

  Oficiální titul v civilním styku a ve východních církvích je Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence.
    V římskokatolické církvi titul Jeho Eminence (J. Em.), oslovení Vaše Eminence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

     Ve východních (pravoslavných) církvích je patriarcha hlavou státní nebo národní samostatné (autokefální) církve (patriarcha cařihradský, aténský, moskevský a další). Titul pravoslavných patriarchů: Jeho Svatost.
    V Československé církvi husitské patří titul nejvyššímu představiteli s oslovením Bratr patriarcha. Ten je volený na 7 let.
    Titul znamená otec rodu, praotec (otec = latinsky pater, patriarcha).

Znak patriarchy: na štítu erb (arci)diecéze, rodový erb nebo osobní znak nositele. Štít může být různě dělený.  Za štítem dvojitý zlatý arcibiskupský (patriarší) kříž. Nad štítem je zelený klobouk s 15 zelenými střapci na každé straně, pod štítem je arcibiskupské bílé palium s třemi černými křížky.

 


znak-lisabonskeho-patriarchy.jpg

Zvláštností je znak lisabonského katolického patriarchy, který má nad kloboukem papežskou tiáru. Ta je ve znaku ze středověku, kdy v dobách ohrožení muslimy vzal lisabonské biskupství pod svou ochranu papež. Ve 14. století bylo biskupství v Lisabonu povýšeno na arcibiskupství.
    Každé arcibiskupství je automaticky pod papežskou ochranou a proto nemusí mít ve znaku jeho symbol. Arcibiskupové Lisabonu "zapomněli" ze znaku tiáru odložit. Mimo svou arcidiecézi používá patriarcha Lisabonu znak bez tiáry.

 

 

ARCIBISKUP(archieparcha) hlava církevní provincie. Nadřízený biskup, kterému jsou podřízeni biskupové ostatních diecézí. Ty se nazývají sufragánní. Jeho biskupství se nazývá arcidiecéze, ve východní církvi (řeckokatolické a pravoslavné) je to archieparchie. 
    Pokud arcibiskup sídlí v hlavním, nebo v jiném významném městě – metropoli, má titul metropolita. Arcibiskupem je každý nuncius (papežský velvyslanec). Je to také čestný titul, který uděluje papež zasloužilým biskupům. Arcibiskup nosí fialovou kleriku. Oficiální titul je Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Civilně pane arcibiskupe, biskupe, nebo otče arcibiskupe, biskupe. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.).
    Arcibiskup – řecky archiepiskopós = vrchní strážce, vrchní dohližitel. Plný titul biskupa v Praze: arcibiskup pražský, primas český, metropolita (nebo primas a metropolita český). Plný titul biskupa v Olomouci: arcibiskup olomoucký, metropolita moravský.arcbp-karel.jpg

Titulární arcibiskup je čestná hodnost biskupa, který nestojí v čele dieceze, tento titul mají všichni papežští nunciové a biskupové, kterým tento titul udělí papež jako osobní. Na obrázku znak královéhradeckého biskupa, od roku 1998 čestného arcibiskupa Karla Otčenáška (1920-2011), podložený křížem řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Heslo: CARITAS DEI, PATIENTIA CHRISTI, HONORIFICENTIA POPULI NOSTRI (Láska Boží, Kristova trpělivost, čest našeho lidu). 

 

NUNCIUS – papežský velvyslanec, je vždy titulárním arcibiskupem.  Oficiální titul je Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence, civilně pane nuncie. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

Znak nuncia: na štítu, rodový erb nebo osobní znak nositele. Za štítem latinský kříž, nebo dvojitý zlatý arcibiskupský (patriarší) kříž. Nad znakem má zlatý klobouk s 10 zlatými střapci (hodnost arcibiskupa) na každé straně. Na štítu má svůj rodový nebo osobní erb. Na obrázku znak papežského nuncia v České republice (1993-2001) Giovanniho Coppy.

erb-nuncia.jpgerb-nuncia.jpg

 

                                                                                                          

Znak arcibiskupa: na štítu erb (arci)diecéze, rodový erb nebo osobní znak nositele. Štít může být různě dělený. Za štítem dvojitý zlatý arcibiskupský (patriarší) kříž. Nad štítem je zelený klobouk s 10 zelenými střapci na každé straně, pod štítem je arcibiskupské bílé palium s třemi černými křížky. Dříve se nad erb arcibiskupa nebo biskupa umísťovala mitra a berla otočená závitem, točenicí vlevo.

jan-graubner.jpg     

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Arcibiskupský znak olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera

 

PRIMAS čestný titul prvního arcibiskupa mezi biskupy v určité zemi, pražský arcibiskup je českým primasem (pro českou a moravskou provincii). Historicky je tento titul spojen s právem korunovat panovníka. V zemích, kde není monarchie, je tento titul čestný (primas český-Praha, primas polský-Hnězdno, primas rakouský-Salcburk, primas uherský-Ostřihom a další).

METROPOLITA je (arci)biskup, který sídlí v hlavním městě, nebo v jiném významném městě – metropoli (řecky metropolis = mateřské město, hlavní). palium-arcibiskupa.jpgStojí v čele církevní provincie. Metropolita český je pražský arcibiskup (česká provincie-Praha), metropolita moravský je arcibiskup olomoucký (moravská provincie-Olomouc). 

Arcibiskup - metropolita nosí při boholužbách kolem krku palium (bílý vlněný pásek s černými konci a se šesti černými křížky), které je jeho liturgickým odznakem. Papež je metropolitou římské provincie a nosí palium s červenými křížky.

 

PRELÁT PAPEŽSKÉ KOMORY – vysoký kuriální úředník ve Vatikánu. Předseda papežského sekretariátu. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

Znak preláta papežské komory (komořího) - camerlenga: na štítu rodový erb nebo osobní znak nositele. Nad štítem je fialový klobouk s 10 červenými střapci na každé straně.

     Pokud je papežský komoří kardinálem, používá červený kardinálský klobouk s červenými střapci. Po smrti papeže úředně ověřuje jeho smrt a informuje kardinála státního sekretáře a kardinála vikáře římské diecéze. V době papežské sedisvakance (uprázdnění papežského stolce) se camerlengo stává hlavou římskokatolické církve i státu Vatikán. Nad kloboukem svatopetrské klíče a červenozlatý pavilon (slunečník, umbraculum, padiglione).

Soubor:Papapr.png       

 

BISKUP(eparcha) kněz, který byl jmenován papežem a třemi pověřenými biskupy vysvěcen na biskupa jako nástupce apoštolů. Je to třetí a plný stupeň kněžského svěcení (1. jáhenské svěcení, 2. kněžské svěcení). Biskup – řecky episkopós = strážce, dohližitel. mitra.jpgObléká fialovou kleriku.berla.jpg Při bohoslužbách má na hlavě mitru (ta má dvě špice - symbol Starého a Nového Zákona) a v levé ruce drží nahoře zatočenou berlu. Zatočení berly symbolizuje biskupovu podřízenost papeži. Mitra i berla mohou být různě zdobené. Mitra může být i čistě bílá. Neužívá se mitra černé barvy.

 

Ve východní církvi (řeckokatolické a pravoslavné) je biskup nazývaný eparchou.vychodni-mitra.jpg Mitra a berla východních eparchů je odlišná od mitry a berly západních biskupů. Mitra eparchy je podobná císařské koruně s křížkem. Na vrcholu berly jsou proti sobě dva hadi, uprostřed nich je křížek.

Biskupové se dělí na sídelní a titulární. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Civilně pane biskupe, nebo otče biskupe. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

    Biskupové píší před svým křestním jménem křížek (+ Jan = biskup Jan), který se vyvinul z malého řeckého písmene t = TAU. Původně si toto písmeno t dávali před své křestní nebo řádové jméno řeholníci ve východní části prvotní církve. Byl to symbol toho, že nositel jména je mnich. Světský kněz se mohl ženit, mnich žil v celibátu – zůstával svobodný. Z mnichů bývali vybíráni a voleni biskupové, kteří si ponechali TAU i nadále před svým jménem.
    Písmeno TAU se nazývá Antonínský kříž. Na kříži tohoto tvaru byl mučen poustevník sv. Antonín Veliký (Egyptský, + 356), podle jeho životopisce sv. Athanáše měl sv. Antonín veliký vliv na západní mnišství. V Alexandrii v r. 311 posiloval vězněné křesťany, v r. 320 veřejně vystoupil proti ariánům, setkal se s císařem Konstantinem a biskupem Athanášem. Ten na počest sv. Antonína Velikého začal používat před jménem písmeno TAU.

 

Biskup:

sídelní (diecézní) stojí v čele diecéze (biskupství) a plnou moc nad svou diecézí. Každých pět let má povinnost vykonat návštěvu "ad limina Apostolorum" (k apoštolským prahům) u papeže, ve které mu podá zprávu o stavu své diecéze.

koadjutor dostává titul některé zaniklé diecéze. Biskup nástupce, při uprázdnění biskupského stolce (katedry) se stává okamžitě diecézním biskupem.

pomocný (světící) pomáhá diecéznímu biskupovi. Nemá nástupnické právo. Dostává titul některé zaniklé diecéze.

pomocný (auxiliární – světící) nemá nástupnické právo a stává se generálním nebo biskupským vikářem, dříve nazývaný chórový biskup, který byl biskupem určitého území mimo město sídelního biskupa.

titulární (kuriální) biskup, který zastává některý úřad v římské kurii.Většinou je kardinálem.

emeritní biskup na odpočinku (v důchodu). Biskup, který se z důvodu věku (75 let) vzdal řízení diecéze.který se, pro věk nebo jinou překážku, vzdal řízení své diecéze a je na odpočinku.

regionální biskup byl do 10. století biskup na misijním území, bez stálého sídla.

ADMINISTRÁTOR DIECEZE – dříve kapitulní vikář. Kněz, dočasný správce diecéze, která nemá sídelního biskupa (úmrtí, rezignace, přeložení, sesazení). Je volen sborem konzultorů a jeho úřad končí nástupem sídelního biskupa. Používá znak jako biskup. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

Znak biskupa: na štítu erb diecéze, rodový erb nebo osobní znak nositele. Štít může být různě dělený. Za štítem latinský kříž. Nad štítem je zelený klobouk se 6 zelenými střapci na každé straně. Po jeho pravé straně může být ještě mitra a po levé straně berla otočená závitem ven. Pomocný biskup má v celém poli štítu svůj rodový nebo osobní erb.

                 kopie---biskup-dominik-duka.jpgSoubor:Biskup Dominik Duka.jpg         

 Biskupský znak královéhradeckého biskupa Dominika Duky (různé vyobrazení)

 

BISKUPSKÝ VIKÁŘ – dříve bikupský notář. Stará se o určitou část diecéze nebo o určenou činnost, nemusí být biskupem a jeho jmenování je doživotní, funkce trvá i po smrti diecézního biskupa. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

APOŠTOLSKÝ VIKÁŘ – představitel apoštolského vikariátu – správce církevního obvodu, který pro mimořádné podmínky není ustanoven jako diecéze. Většinou se nacházejí na misijním území a podléhají Kongregaci pro evangelizaci národů. Apoštolský vikář je na úrovni diecézního biskupa. V řeckokatolické církvi se nazývá apoštolský exarcha. Používá znak jako biskup. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

APOŠTOLSKÝ PREFEKT – řídí území apoštolské prefektury, která je podobná jako apoštolský vikariát, diecéze, která nemá biskupa. Je jejím správcem a pokud není biskupem, má jeho pravomoci. Používá znak jako biskup. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

APOŠTOLSKÝ ADMINISTRÁTOR z pověření papeže řídí území apoštolské administratury, která nemůže být pro mimořádné a obtížné podmínky ustanovena jako diecéze a která nemá biskupa. Pokud tento administrátor není biskupem, má jeho pravomoci. Apoštolský administrátor řídí dočasně i diecézi, která nemá sídelního biskupa. Používá znak jako biskup. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

 

OPAT NULLIUS – opat kláštera s pravomocí biskupa. Nosí opatskou (biskupskou) berlu, otočenou závitem (točenicí) k sobě.  Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence

Znak opata nullia: na štítu má erb řádu dělený, půlený nebo čtvrcený s rodovým nebo osobním erbem nositele. Za štítem opatská berla (otočená točenicí, závitem vpravo ven) se sudariem (pruh látky). Může být umístěna opatská (biskupská) mitra. Nad štítem je zelený klobouk se 6 zelenými střapci na každé straně. Opat nullius (územní opat) spravuje určité území v okolí kláštera a má pravomoci jako biskup v diecézi.

 

 

 

APOŠTOLSKÝ PRONOTÁŘ řecky - protonotarios = první notář. Apoštolských pronotářů papežské kurie je pouze sedm v čele s děkanem. Ověřuje pravost papežských písemností ve Vatikánu, zapisuje průběh intronizace a smrti papeže. Pronotář se účastní zahájení a ukončení konkláve, kongregací, koncilů, beatifikace a kanonizace svatých.  Apoštolský pronotář má titul prelát (latinsky: prae altus = vznešený, vysoký hodnostář) papežské kurie (římské kurie - dvora). Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

Znak apoštolského pronotáře: na štítu rodový erb nebo osobní znak nositele. Nad štítem je fialový klobouk se 6 červenými střapci na každé straně. Titul sedmi úředníků Římské kurie, kteří mají hodnost pouze po dobu své funkce. Čestný titul monsignor 3. stupně (do roku 2013).

 Soubor:Protonot.png

 

 

PAPEŽSKÝ DOMÁCÍ PRELÁT – tajný komoří, vysoký kuriální úředník. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

Znak papežského domácího preláta (prelát Jeho Svatosti): na štítu rodový erb nebo osobní znak nositele. Nad štítem je fialový klobouk se 6 fialovými střapci na každé straně. Čestný titul monsignor 2. stupně (do roku 2013).

 Soubor:Honorpr.png

 

 

KAPLAN JEHO SVATOSTI - papežský kaplan – vysoký kuriální úředník. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Církevní titul Monsignor (Mons.). Titul Monsignore měli do roku 2013 všichni preláti, apoštolští pronotáři a další církevní hodnostáři. V lednu 2014 rozhodl papež František o udělování titulu Monsignor pouze pro hodnost kaplan Jeho Svatosti.

Znak tajného papežského kaplana (kaplan Jeho Svatosti): na štítu rodový erb nebo osobní znak nositele. Nad štítem je černý klobouk se 6 fialovými střapci na každé straněCírkevní čestný titul Monsignor 1. stupně

 Soubor:Honorkappap.png

 

OPAT – představený mužského kláštera. Titul znamená hebrejsky abbas = otec (appas, oppats, opat, papas, papa, papež, z tohoto názvu vznikl titul pro představenou ženského kláštera – abatyše). Opat nosí v levé ruce opatskou (biskupskou) berlu, otočenou závitem (točenicí) k sobě (dovnitř). Je to symbol toho, že jeho pravomoc je na území kláštera. Titul Jeho Milost / Její Milost (J. M.), Vaše Milosti, civilně pane arciopate, opate, nebo otče arciopate, opate; matko abatyše.

GENERÁL ŘÁDU – představený některých řádů, např. Jezuitů. Titul Jeho Milost (J. M.).

Znak generála řeholního řádu nebo infulovaného opata: na štítu erb řádu dělený, půlený nebo čtvrcený s rodovým nebo osobním erbem nositele. Nad znakem má černý klobouk se 6 černými střapci na každé straně, nad štítem má na pravé straně mitru a na levé straně berlu otočenou závitem vlevo dovnitř. Nad štítem je černý klobouk se 6 černými střapci na každé straně. Infulovaný opat má za štítem mitru a opatskou berlu (otočenou točenicí-závitem vpravo ven) se sudariem, podobně jako opat nullius.

  

 Soubor:Prepozyt.png

 

 

GENERÁLNÍ VIKÁŘ – osobní zástupce a pomocník sídelního biskupa při pastorační službě a ve správě diecéze. Jeho jmenování je dočasné, funkce zaniká smrtí diecézního biskupa. Při rozsáhlosti diecéze může biskup jmenovat i dva generální vikáře. Jako všichni kněží, bez hodnosti biskupa, nosí černou kleriku. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše ExcelenceCírkevní titul Monsignor.

PROBOŠT – latinsky: praepositus = postavený v čele, představený kapituly, společně s děkanem, také představený kláštera nebo fakulty. Titul Jeho Milost (J. M.), oslovení Vaše Milosti, civilně pane probošte, nebo otče probošte.

DĚKAN KAPITULY, nebo fakulty (teologie) - Milost (M.), oslovení Milosti, civilně pane děkane, nebo otče děkane.

Znak generálního vikáře diecéze, probošta a děkana kapituly: na štítu má erb řádu dělený, půlený nebo čtvrcený s rodovým nebo osobním erbem nositele. Nad štítem je černý klobouk se 6 černými střapci na každé straně. Pokud je generální vikář biskupem, používá zelený biskupský klobouk se 6 zelenými střapci.

vicar.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

ČESTNÝ PAPEŽSKÝ KOMOŘÍ – čestný titul některých duchovních katolické církve. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Do roku 2013 církevní titul Monsignor (Mons.)

ČESTNÝ KAPLAN JEHO SVATOSTI – čestný titul některých duchovních katolické církve. Pokud jde o diecézního kněze, musí být starší 65 let. Čestný titul může udělit papež na návrh diecézního biskupa. Titul Jeho Excelence (J. E.), oslovení Vaše Excelence. Církevní titul Monsignor (Mons.)

Znak čestného papežského komořího nebo čestného kaplana Jeho Svatosti: na štítu rodový erb nebo osobní znak nositele. Nad štítem je fialový klobouk se 3 fialovými střapci na každé straně.

 honorpr.png

 

 

 

 

 

 

KANOVNÍK – člen katedrální kapituly (kolegium kněží), která je při biskupském kostele, nebo kolegiátní, při významném nebiskupském kostele (Vyšehrad, Stará Boleslav, Litomyšl, Kroměříž, Mikulov). Kapitula pomáhá biskupovi při slavnostních bohoslužbách v katedrále a ve správě diecéze. Z kanovníků je jmenován pomocný (světící) biskup, generální a biskupský vikář. Kanovník je sídelní, čestný nebo nesídelní. Představený kapituly je probošt a děkan. Biskup má právo jmenovat i čestné kanovníky. Titul Milost (M.), oslovení Milosti, civilně pane kanovníku, nebo otče kanovníku.

Znak provinciála řeholního řádu nebo kanovníka: na štítu rodový erb kapituly dělený, půlený nebo čtvrcený s rodovým nebo osobním erbem nositeleNad štítem je černý klobouk se 3 černými střapci na každé straně.

 Soubor:Kanonik.png

 

PŘEVOR, QUARDIÁN – představený kláštera v některých řádech (dominikáni, karmelitáni, kartuziáni), představený řádového domu, který není opatstvím, zástupce opata, nebo probošta. Titul Milost (M.), civilně pane převore, nebo otče převore.

REKTOR – titul představeného některého řádu, kostela nebo univerzity. Titul Jeho Magnificence (Velebnost), civilně pane rektore, nebo otče rektore.

DĚKAN, VIKÁŘ – kněz stojící v čele děkanátu nebo vikariátu a zahrnuje více farností. Na Moravě a ve Slezsku je děkan, v Čechách je vikář. Tam kde byl v Čechách titul děkanství, se používá titul děkan. Vikář - latinsky vicarius = zástupce. Děkan - decanus = deset (původně opat deseti mnichů). Děkan je také představeným kapituly. Vikář je prostředníkem mezi kněžími a biskupem. Po dobu svého působení má navštívit všechny farnosti vikariátu. Titul Vysoce důstojný pán (Vdp.), civilně pane děkane, pane vikáři, nebo otče děkane, otče vikáři.

Znak převora, kvardiána, rektora nebo děkana: na štítu erb (podle titulu) řádu, univerzity, farnosti nebo děkanátu dělený, půlený nebo čtvrcený s rodovým nebo osobním erbem nositele. Nad štítem je černý klobouk se 2 černými střapci na každé straně. 

 Soubor:Dziekan.png

                         

                                                             

ADMINISTRÁTOR FARNOSTI – kněz provizor, který z rozhodnutí biskupa, dočasně řídí uprázdněnou farnost. Po jmenování se může stát farářem v dané farnosti. Používá pouze znak farnosti.

FARÁŘ – kněz, který samostatně spravuje nejnižší církevní obvod (farnost). Je pověřen sídelním biskupem a stará se o svěřenou farnost po stránce administrativní i náboženské.Titul Veledůstojný nebo Důstojný pán (Vldp. – Dp.), oslovení Důstojný pane, civilně pane faráři, nebo otče, případně latinsky pater (otec).
    Farář může být diecézní (světský) kněz, nebo řeholník.

P.  Pater = otec, řeholní kněz. V běžném životě křesťanů se používá i jako titul diecézního kněze. Frater = bratr, řeholník, který není knězem.

R. D. Reverendus Dominus = důstojný pán, diecézní kněz. V běžném životě se používá Pater. Titul se používá od roku 2000.

Znak faráře: na štítu erb farnosti, který má dělený, půlený nebo čtvrcený s rodovým nebo osobním erbem. Nad štítem je černý klobouk s 1 černým střapcem na každé straně.

 Soubor:Priest.png

 

KAPLANFarní vikář, původně kněz v kapli. V katolické církvi nejnižší kněžská hodnost, pomocník faráře, nebo děkana, kterému je podřízen. Titul Velebný pán nebo Důstojný pán (Vp. – Dp.), oslovení Důstojný pane, civilně pane kaplane, nebo otče, případně latinsky pater (otec).
    Může jím být novosvěcenec, kněz v důchodu nebo kněz pověřený ještě jinými úkoly (např. vyučováním na fakultě, službou v nemocnici, ve vězení ap.).
    Každý vysvěcený kněz (od kaplana po papeže) nosí odznak kněžství - štolu kolem krku přes obě ramena.

Znak kaplana: na celém poli štítu používá svůj rodový nebo osobní erb a nad znakem má černý klobouk s 1 střapcem. Kaplan nepoužívá znak farnosti, protože nemá žádnou jurisdikci (pravomoc).

Soubor:Priest.png

Schématické obrázky  z Wikimedia Commons.

 

Hodnosti duchovních osob, které nemají kněžské svěcení,
ale působí ve farnosti:

jáhen (nejnižší duchovní svěcení) Ctihodný pán (Ct. p.), oslovení Ctihodný pane. Jáhen může být trvalý nebo dočasný. Jáhen může vykonávat některé svátostné obřady (křest, svatbu), pohřební obřad a části bohoslužby (bohoslužbu slova), nesmí sloužit mši svatou a zpovídat. Jáhen nosí při obřadech bílou albu a přes ni štolu z levého ramene k pravému boku.

Znak jáhna: na celém poli štítu používá svůj rodový nebo osobní erb a nad znakem má černý klobouk bez šňůry a střapců. Jáhen nepoužívá znak farnosti, protože nemá žádnou pravomoc.

jahen.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

seminarista Ctihodný pán (Ct. p.), oslovení Ctihodný pane.

řeholník - nekněz, Ctihodný bratr (Ct. br.), oslovení Ctihodný bratře.

představená řeholnice (např. převorka), (Ct. m.), oslovení Ctihodná matko.

řeholnice Ctihodná sestra (Ct. s.), oslovení Ctihodná sestro.

 

Laické osoby, které nemají žádné svěcení, ale působí ve farnosti:

pastorační asistent/ka, laik, který (která) z pověření faráře vykonává ve farnosti různé služby. Zajišťuje chod kanceláře farního úřadu.

ministrant, pomocník kněze při mši svaté a obřadech. 

akolyta, ministrant pověřený podáváním svatého přijímání. Při mši svaté přináší evangeliář, pokud není přítomen jáhen.

lektor, ministrant nebo pověřený laik (muž nebo žena), který čte lekci čtení z Písma Svatého při mši svaté a při obřadech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA