Jdi na obsah Jdi na menu
 


Arcidiecéze olomoucká
   Archidioecesis Olomucensis

 

Poloha olomoucké arcidiecéze v rámci moravské církevní provincie 

 

 

 olomouc-arcidieceze.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Olomouc -  arcidiecéze

Katedrála sv. Václava

posvěcena: 30. 6.1131

olomouc.jpg
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

patron: sv. Václav

 

+ 1063 papež Alexandr II.
             kníže Vratislav II. (od r. 1085 1. český král Vratislav I.)

++ 5.12.1777 papež Pius VI.
                      česká královna Marie Terezie

 

Znak olomoucké arcidiecéze:
     doložen od roku 1330. V červeném štítu 6 stříbrných špicí 4 + 2. 
     V roce 1588 polepšil znak císař Rudolf II. V letech olomouc-arcibiskupsky-znak.jpg1588 - 1924  čtvrcený štít. 1. a 4. pole špice v postavení 4 + 2, ve 2. a 3 poli černá orlice se zlatou šesticípou hvězdou na hrudi. 1924 - 1978 čtvrcený štít. 1. a 4. pole špice v postavení 3 +3, ve 2. a 3 poli malý státní znak ČSR: stříbrný korunovaný lev se slovenským patriarším křížem na hrudi.

 

1978 - 1990 červený štít se 6 stříbrnými špicemi v postavení 3 + 3. arcidieceze-olomoucka-stary-znak.jpg
 V letech  1990 - 1996 čtvrcený štít. 1. a 4. pole špice v postavení 4 + 2, ve 2. poli moravská orlice, ve 3 poli slezská orlice. 
     Od roku 1996 červený štít se 6 stříbrnými špicemi v postavení 4 + 2.

 

  

biskupové

1. Jan I. 1063 – 1085 +

----- 1085 – 1089
     diecezi zrušil násilím v roce 1085 pražský biskup Jaromír (Gebhard, 1068-1089 biskupem pražským), který za čtyři roky zemřel. Jeho bratr český král Vratislav I. (+1092) prohlásil po smrti biskupa Jaromíra zrušení za neplatné. Tím diecézi obnovil a jmenoval kněze Vezela na uvolněné místo.

--- Vezel (Wezel, Vecel, Václav) 1089 – 1091 abdikoval
     nepočítán mezi olomoucké biskupy. Vzdal se úřadu před vysvěcením na biskupa. O jeho existenci se vedou spory.

2. Ondřej I. z Dubrovic 1091 – 1096
     Jindřich (I.), jmenovaný biskup olomoucký 1096-1098. Není jisté zda vůbec existoval.

3. Petr I. 1097 – 1104

4. Jan II. zv. Břichatý 1104 – 1126

5. Jindřich II. Zdík O. Praem. ct. 1126 – 1150 +
     * 1080/1083 na Moravě, + 25. 6.1150 Olomouc, syn kronikáře Kosmy a jeho manželky Božetěchy. Biskupem od 22. 3.1126. V roce 1137 vstoupil do premonstrátského řádu v Jeruzalémě a uvedl ho do Čech. Byl spoluzakladatelem kláštera Windberg v Dolním Rakousku.

6. Jan III. zv. Obedenovit O. Praem. 1150 – 1157

7. Jan IV. z Litomyšle zv. Lysý O. Praem. 1157 – 1172

8. Dětleb (Detlef) O. Praem. 1172 – 1181

9. Pelhřim (Peregrinus) O. Praem.1181 – 1185

10. Kaim (Cayn) O. Praem. 1186 – 1194

11. Engelbert (Andělín) O. Praem. 1194 – 1199

12. Jan V. Bavor O. Praem. 1199 – 1201

13. Robert (Ruprecht) Angličan 1201 – 1240 sesazen
     inicioval výstavbu velehradského kláštera cisterciáků.

xxx Vilém, protibiskup 1240 – 1244 zřekl se úřadu (volený biskup)

xxx Konrád z Friedberka, protibiskup 1240 – 1247 zřekl se úřadu (jmenovaný biskup)

14. Bruno ze Schauenburku 1245 – 1281
     * 1205 Schauenburg (Schaumburg v Dolním Sasku). Syn hraběte Adolfa III. 1229-1236 probošt kapituly v Lübecku, 1236-1238 v Hamburku, 1238 v Magdeburku. Biskupem olomouckým ho jmenoval 181. papež Inocenc IV. 20.9.1245. Jmenovací listina byla adresována svaté Anežce Přemyslovně. Král Václav I. ho za biskupa uznal v roce 1247, po uznání králem byl vysvěcen na biskupa. Biskup Bruno se stal rádcem krále Václava I. i moravského markraběte (od 25.12.1261 krále) Přemysla Otakara II. Pomohl svaté Anežce se smířením Václava I. a Přemysla Otakara II., který vedl povstání proti otci Václavovi.
     Král Přemysl Otakar II. chtěl povýšit olomoucké biskupství na arcibiskupství a udělit ho jako léno polskému králi, aby byl podřízen králi českému. Tento plán 20. 1.1268 zamítl 184. papež Kliment IV. a biskupství nepovýšil. Olomouc musela počkat na arcibiskupství ještě 510 let.
     Založil město Moravskou Ostravu, Kroměříž, Blansko, Mírov a Uherské Hradiště. V roce 1262 založil Kolegiátní kapitulu u sv. Mořice v Kroměříži. V roce 1263 jmenoval prvním proboštem kněze Arnolda.
     Biskup Bruno je pohřben před hlavním oltářem v kostele sv. Mořice v Kroměříži.

15. Dětřich (Theoderich) z Hradce 1281 – 1302
     Pravnuk Vítka z Prčice, zakladatele rodu pánů z Hradce (Jindřichův Hradec). Povýšil Kroměříž na město. 7.3.1296 založil Kolegiátní kapitulu sv. Petra v Brně (od 25.11.1331 královská, od roku 1777 stoliční = katedrální /Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně). + 10.10.1302 v Olomouci. 

16. Jan VI. z Valdštejna zv. Holý 1302 – 1311

17. Petr II. (Angelův) z Pontecorvo 1311 – 1316 +
     vyšehradský probošt, probošství si ponechal i po vysvěcení na biskupa. V olomoucké diecézi se zdržoval velice málo. Zemřel na Vyšehradě.

18. Konrád I. Bavor 1316 – 1326
     důvěrník královny Elišky Přemyslovny. Svého nástupce Jindřicha si vybral ještě za svého života.

19. Jindřich III. Berka z Dubé 1326 – 1333 +
     * 1296, + 27./29.12.1333 Řím. Pocházel z mocného rodu Ronovců na severu Čech. Děda Hynek I. Berka z Dubé, otec Hynek (Jindřich) II. mladší Berka z Dubé (1276 – 1309). Jméno Hynek bylo pozdějšími kronikáři přepisováno přes latinu jako Jindřich. Biskup Hynek III. zvaný Žák (Scholaris) z Dubé je psaný jako Jindřich III., některými historiky byl považován za kronikáře Dalimila. Měl staršího bratra Půtu (1295-1318) a mladšího bratra Hynka Berku (1297-1348) a Hynáčka z Housky (1299-1320). Bratranec Jindřicha z Lipé, manžela královny Alžběty – Elišky Rejčky (nevlastní matka Elišky Přemyslovny).
     Během studií se Jindřich III. stal kanovníkem u sv. Víta v Praze. V letech 1324 – 1328 byl administrátorem pražské diecéze. Ve své olomoucké diecézi však nepobýval, protože: „měl četné nemoci a bál se pro nezvyklé podnebí zůstat na Moravě.“ (Zbraslavská kronika). Dal postavit oltář sv. Václava v basilice sv. Petra v Římě, kde zemřel (někteří kronikáři uvádí 6.12.). Pohřben v basilice sv. Petra v Římě, podle jiných pramenů pohřben v katedrále sv. Víta v Praze.

20. Jan VII. Volek (Přemyslovec) 1334 – 1351 +
     * 1290, + 27. 9.1351. Syn Anežky, dvorní dámy Elišky Rejčky a nemanželský syn krále Václava II. Nevlastní bratr Václava III. a Elišky Přemyslovny, která u něho na Vyšehradě bydlela a zemřela 28. 9.1330. V roce 1318 stal se kancléřem českého království (do r. 1335) a vyšehradským proboštem, kterým byl do r. 1334.
     V roce 1322 musel v přestrojení utéci do Bavorska, protože byl obviněn z údajného spiknutí proti králi Janovi. Za rok se s králem usmířil a vrátil se do svého úřadu. V roce 1327 obdržel na žádost Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny od papeže Jana XXII. legitimizaci svého původu.  V roce 1333 byl v družině, která přivedla mladého prince Karla do Čech. Jan Volek se stal jeho poradcem.
     V roce 1334 se stal biskupem olomouckým a Karel ho pověřil správou Moravy v době své nepřítomnosti. V roce 1349 zavedl Jan Volek na Moravě svátek sv. Cyrila a Metoděje, tehdy připadající na 9. března (polovina dní mezi 14. únorem - svátkem sv. Cyrila a 6. dubnem - svátkem sv. Metoděje). 30. 9.1340 založil v Pustiměři u Vyškova klášter benediktinek Ad infantiam Salvatoris et beatae Mariae (O dětství Spasitele a blahoslavené Marie). 21. 9.1588 byl klášter zrušen z nedostatku sester a zcela zanikl. Z kláštera se zachovaly zbytky rotundy sv. Pantaleona. Jan Volek zemřel a byl v pustiměřském klášteře pohřben. 
     Neoficiálně poslední mužský Přemyslovec. Oficiálně poslední Přemyslovna byla Alžběta, dcera Václava III. a jeho neteř, abatyše kláštera v Pustiměři u Vyškova.

21. Jan VIII. Očko z Vlašimi 1351 – 1364 přešel do Prahy – 2. arcbp.

22. Jan IX. ze Středy 1364 – 1380 +
     * 1310 Slezská Středa (někdy bývá uvedeno Vysoké Mýto). + 23./24.12.1380 Modřice u Brana. Jeho prvním působištěm se v roce 1345 stala Slezská Středa (25 km od Vratislavi / Wroclav v Polsku), kde byl do roku 1351. Biskup Naumburku v Sasku-Anhaltsku od roku 1352. Z úřadu odstoupil. 2. biskup Litomyšle (Jan II.). Notář českého krále Jana Lucemburského. V letech 1347 – 1374 rádce a kancléř krále a císaře Karla IV. Na synodě v Kroměříži potvrdil svátek sv. Cyrila a Metoděje.
     Jmenován biskupem ve Vratislavi. Tam úřad nenastoupil, protože zemřel. Pohřben v Litomyšli.
     Místo něho byl jmenován vratislavským biskupem jeho bratr Matyáš, světící biskup litomyšlský. Toho nepustil na biskupství nepotvrzený biskup Dětřich a Matyáš odstoupil.

23. Petr III. zv. Jelito (Wurst-vuřt) 1381 – 1387 +
     * 1330 v Třešňovci u Lanškrouna. Jeho otec Berthold pocházel z Brna. Práva a teologii Petr vystudoval v Praze, v Bologni, v Perugii, v Ostřihomi a v Římě. Naučil se hrát na varhany a složil několik mariánských písní. Uměl číst a psát v pěti jazycích.
     Působil jako kaplan na dvoře uherského krále Ludvíka I. z Anjou (1326-1382) a kancléř jeho bratra Štěpána (1332-1354), vévody slavonského a chorvatského. Po smrti Ludvíka I. povolal Petra do Prahy Karel IV. a na jeho dvoře působil jako soudce. Krále Karla doprovázel na císařskou korunovaci do Říma. V letech 1356 - 1368 byl biskupem v Churu (Švýcarsko) s titulem episcopus cariensis. Do místní katedrály věnoval varhany a sám na ně občas hrál. 9.6.1368 se stal 5. biskupem v Litomyšli, kde byl do roku 1371. V roce 1371 dal na vlastní náklady postavit klášter sv. Augustina v Lanškrouně a kostel sv. Mikuláše, později zasvěcený sv. Marii Magdaleně. V roce 1371 se stal arcibiskupem Magdeburku. 28.4.1381 ho papež Urban VI. jmenoval biskupem olomouckým. V Olomouci začal mít spory s kapitulou i pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna, který byl příznivcem papeže Urbana VI. a Petr III. se držel vzdoropapeže Klementa VII. Arcibiskup Jan dal Petra Jelita do klatby, ve které zemřel 12. 2.1387 v Olomouci. Pohřben v klášteře v Lanškrouně (od 15. století zámek, dnes Městské muzeum). Na kostele sv. Marie Magdaleny byla v roce 1936 odhalena pamětní deska, kde má uvedeno jméno Petr Wurst (vuřt, buřt). V erbu měl oslí hlavu.

--- Jan X. Soběslav Lucemburský 1387 patriarcha akvilejský
     * 1352/5. Syn Jana Jindřicha a Markéty Opavské, bratr Jošta Moravského (římský král) a Prokopa Lucemburského, synovec Karla IV., bratranec Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. 7. bp. Litomyšle. 13. 2.1387 byl jmenován olomouckým biskupem a 27.11.1387 patriarchou v Akvileji. Nepočítá se mezi olomoucké biskupy, protože nebyl v Olomouci intronizován. Přešel do Aquileje. Tam se dostal do místních sporů, které vyvrcholily 12.10.1394 jeho zavražděním a vraždou jeho rádce biskupa Augustina z Brna. Jan Soběslav byl pohřben bez kněze a tajně do hrobky svého strýce patriarchy Mikuláše Lucemburského (syn Jana Lucemburského a neznámé matky, nevlastní bratr Karla IV.).

--- sedisvakance. Biskupství řídila kapitula.

24. Mikuláš z Rýzmburku 1389 – 1397
     bp. v Kostnici (Konstanz) 1383 –1388, notář Karla IV. a Václava IV.

25. Jan XI. (X.) Mráz z Klatov 1397 – 1403
  člen rady Václava IV. Biskup v Lubuši–Lebus v Braniborech 1392 – 1397

26. Ladislav (Lacek) z Kravař 1403 – 1408
     * 1372, + 1408. Zvolen za biskupa 1402. Pohřben v kostele sv. Mořice v Kroměříži.

27. Konrád II. z Vechty 1408 – 1413 př. do Prahy – 7. arcbp.
     * 1364 v Sasku, + 24.12.1431 Helfenburk (Hrádek u Litoměřic), bp.Verdenu–Sasko, v r. 1398 přišel do Prahy, jmenován v r. 1408 do Olomouce. 6. pražský arcibiskup Albík z Uničova mu podstoupil pražské arcibiskupství, kam byl jmenován 10. 2.1413.

28. Václav Králík z Buřenic 1413 – 1416 +
     Podle otce Gerarda z Buřenic (u Pelhřimova) zvaný Václav Gerardův. * 1340/1345, + 12. 9.1416. Teologii vystudoval v Římě a v roce 1370 se stal farářem v chrámu sv. Praxedy. Oblíbenec (milec) Václava IV., královský kaplan a v letech 1396 - 1416 člen královské rady Václava IV., od roku 1390 královský kancléř a vyšehradský probošt. Probošství bylo spojeno s titulem a úřadem kancléře.
     Na jeho místo přišel v roce 1397 odstupující 6. pražský arcibiskup Albík z Uničova, který Václavovi z Buřenic nabídl v roce 1413 olomoucké biskupství po jeho předchůdci Konrádovi. V roce 1393 podporoval krále ve sporu s arcibiskupem a schválil zatčení sv. Jana Nepomuckého. Za tuto podporu byl jmenován biskupem sufragánem (podřízený, pomocný biskup) pražského arcibiskupa.
     11. 4.1397 ho papež Bonifác IX. jmenoval latinským patriarchou v Antiochii (1397–1413). Protože tento úřad nemohl v Antiochii zastávat, dostal plat z benediktinského kláštera v Kladrubech. Podle přezdívky Regulus = králík = malý král, někteří historikové usuzují na jeho nemanželský lucemburský původ, jiní odkazují na vděčnost králi Václavovi IV. Souhlasil s učením Jana Wiclefa o svátostech. Biskup litomyšlský Jan XII. Železný ho chtěl za to žalovat, ale biskup Václav Králík zemřel ve Svitavách. Pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava. Celý život byl velkým ctitelem Panny Marie.

29. Jan XII. (XI.) ct., zvaný Bucek nebo Železný 1416 (– 1430)
     8. a 9. bp. Litomyšle, nosil železnou zbroj a bránil Moravu proti husitům, tím si získal přezdívku Železný. Podle některých historiků nemanželský Lucemburk. Člen královské kanceláře, od 10. 1.1395 člen Panské jednoty proti králi Václavu IV. V roce 1416 ho část kapituly olomoucké zvolila biskupem, ale na stolec byl dosazen milec Václava IV. Aleš z Březí. Jan odešel do ústraní, ale 15.12.1416 byl jmenován administrátorem olomoucké diecéze a zůstal biskupem v Litomyšli. Papež Martin V. potvrdil 14. 2.1418 směnu obou biskupů. Jana Bucka určil biskupem olomouckým a Aleše z Březí biskupem litomyšlským.
     V Litomyšli byl Jan Železný zapsán jako Jan IV. a Jan V. Bucek z Prahy.

xxx Aleš Albrecht z Březí (protibiskup) 1416 – 1418
     Bp. v Litomyšli. Za biskupa v Olomouci ho prosazoval král Václav IV. Násilně a proti své vůli byl Aleš 29.11.1416 uveden do katedrály v Olomouci. 14. 2.1418 se stal biskupem v Litomyšli.

Jan XII. (XI.) kardinál Železný ct.
                                           1418 – 1430, přešel do Vácu v Maďarsku.
Opět na stolci. Od r. 1421 administrátor pražské arcidiecéze a patriarcha aquilejský. 24. 5.1426
ho papež Martin V. jmenoval kardinálem s titulem kostela sv. Cyriaka. 1. olomoucký kardinál.
     Přízvisko Železný získal v husitských válkách, kdy vedl svá vojska do boje v brnění. Vítězné bitvy svedl v roce 1422 u Litomyšle, v roce 1423 u Černé Hory u Blanska a Kroměříže, kterou husité oblehli. V roce 1424 se na hradě Mírově ubránil velké přesile husitů a v roce 1427 porazil s 3000 vojáky husity u Brna. Jeho zásluhou zůstala Morava proti Čechám katolická.
     Od roku 1428 začal s obnovou olomoucké diecéze. Husité začali pronásledovat katolické kněze a biskup Jan musel utéci před kališníky do Uher, kde pobýval král Zikmund, který mu nabídl uvolněné biskupství ve Vácu. Biskup Jan kardinál Železný zemřel 9.10.1430 v Ostřihomi v Maďarsku. Pohřben ve františkánském kostele ve Vácu. Je ctěn jako ctihodný.

30. Konrád III. Kuneš ze Zvole 1430 – 1434 administrátor Prahy

31. Pavel z Miličína 1434 – 1450 administrátor Prahy

32. Jan XIII. (XII.) Ház z Brna 1450 – 1454 do r. 1453 admin. Prahy

33. Bohuslav ze Zvole 1454 – 1457

34. Tas (Protas, Protaz) z Černé Hory a Boskovic 1457 - 1484,
     admin. Prahy 1460 - 62, 1468 - 1484

--- Jan Filipec z Prus a Prostějova 1484 – 1487 vzdal se úřadu.
     Administrátor olomouckého biskupství nikdy nepotvrzen papežem. Současně biskup velkovaradínský (Oradea, Rumunsko) v letech 1476 – 1484. Biskupství Oradea Mare v Rumunsku, původně Grosswardein (velké obchodní město – zboží), později Velký Varadín. V r. 1092 sem přeložil zničené biskupství z Biharu uherský král sv. Ladislav.
     Jan Filipec byl jmenován za biskupa olomouckého, ale nepřijel na intronizaci do Olomouce a vzdal se olomouckého úřadu. Není počítán mezi olomoucké biskupy.     

--- Jan XIV. (XIII.) Vitic (Vitéz) 1487 – 1489
     papežem jmenovaný administrátor Olomouce a Prahy, současně biskup sremský (na rozhraní Chorvatska a Srbska), biskup ve Vesprému (Maďarsko) a administrátor vídeňské diecéze.

--- Ardicin kardinál dela Porta mladší 1490 – 1493 vzdal se hodnosti
     bp. Alerie na Korsice, jmenován papežem Inocencem VIII. Olomouckou diecézi nikdy nenavštívil a úřad biskupa nevykonával.

----- diecézi řídila kapitula u sv. Václava

--- Jan XV. kardinál de Borgia 1493 – 1496 vzdal se hodnosti
     synovec 215. papeže Alexandra VI. (Rodrigo de Borgia), arcibiskup Monte Regali na Sicílii, olomouckou diecézi nikdy nenavštívil a úřad biskupa nevykonával. Oficiálně administrátor diecéze.

----- diecéze řízena kapitulou

35. Stanislav I. Turzo 1496 – 1540 admin. Prahy

36. Bernard Zoubek ze Zděčína 1540 – 1541 admin. Prahy

37. Jan XVI. (XIV.) Skála z Doubravky a Hradiště
     (Doubravský, Dubravius, Dubraw) 1541 – 1553 administrátor Prahy.
     Od císařských úřadníků marně žádal o mírné nakládání s protestanty. Osobně se přimlouval u císaře Ferdinanda I. o propuštění biskupa bratrské církve Jana Augusty z vězení na Křivoklátu. Zde byl Jan Augusta vězněn 16 let.

38. Marek Khuen z Olomouce 1553 – 1565 admin. Prahy do r. 1561

39. Vilém Prusínovský z Víckova 1565 – 1572

40. Jan XVII. (XV.) Grodecký z Brodů 1572 – 1574
     strýc sv. Melichara Grodeckého, košického mučedníka (+ 7. 9.1619)

41. Tomáš Albín z Helfenburku 1574 – 1575

42. Jan XVIII. (XVI.) Mezon z Telče 1576 – 1578
     + 6. 2.1578. Nešlechtic. Zvolen za biskupa 1576.

43. Stanislav II. Pavlovský z Pavlovic 1579 – 1598 +
     + 2. 6.1598. Zvolen za biskupa 11. 7.1579. Dekrety tridentského koncilu vyhlásil 13.10.1591. Podporovatel spisovatele a rodopisce Bartoloměje Paprockého z Glogol, který po jeho smrti odešel do Prahy.

44. František kardinál kníže z Dietrichštejna 1599 – 1636
     * 22. 8.1570 Madrid, Španělsko, + 19. 9.1636 Brno. Otec Adam z Dietrichštejna, diplomat Habsburků, matka Markéta z Cardona, příbuzná se španělskými Habsburky. V roce1575 se rodina přestěhovala na Moravu, kde dostal jeho otec od císaře panství Mikulov. Otec mu předurčil kněžskou dráhu. V roce 1582 začal studovat u jezuitů v Praze a v letech 1588 – 1591 v Římě na Collegio Romano. Zde ho učil Hypolit kardinál Aldobrandini (232. pp. Klement VIII. 1592 – 1605) a sv. Filip Neri. Byl přítelem sv. Josefa Kalasanského (1556 – 1648).
     V roce 1590 zemřel jeho otec Adam a František následující léta strávil v Římě, kde ho papež Klement VIII. jmenoval svým komořím a posléze povýšil na jednoho z nejbližších spolupracovníků. Pouze občas svůj pobyt přerušil a zajel na Moravu, pokud to vyžadovala správa rodinných statků. Kardinálem ho papež jmenoval 3. 3.1599, biskupem od dubna 1599. V letech 1619 – 1621 vypovězen z Moravy do Slezska. V r. 1620 na něho v Opavě evangelíci spáchali atentát.
     Po návratu se v letech 1621 – 1627 stal správcem Moravy. Pro své suverénní postavení na Moravě byl nazýván moravským králem nebo králem z Kroměříže. Jako správce světských statků se vyznačoval laskavým zacházením s poddanými a stavěl se proti zvyšování roboty. V r. 1624 byl od císaře Ferdinanda II. povýšen do knížecího stavu.
     Při rekatolizaci zastával podobný názor jako 13. pražský arcibiskup Arnošt Albrecht kardinál Harrach, že je potřeba postupovat mírně proti nekatolíkům a působit prostřednictvím jezuitů. Byl jedním z nejvýznamnějších českých politiků 17. století. Stal se hlavním rádcem 4 českých panovníků: Rudolfa II., Matyáše, Ferdinanda II. a Ferdinanda III. Podílel se i na sepsání Obnoveného zřízení zemského.

--- Jan Arnošt Platejs z Plattenštejna 1636 +
     zvolen biskupem. Nepočítán, zemřel před potvrzením a vysvěcením.

45. Jan XIX. (XVII.) z Plattenštejna 1636 – 1637 +
     bratr Jana Arnošta Platejse, zvolen a vysvěcen na biskupa

46. Leopold I. Vilém 1637 – 1662 rezignoval
     * 1614, arcikníže (arcivévoda) rakouský. Na biskupa nebyl nikdy vysvěcen. Od roku 1625 bp. pasovský a štrasburský – v 11 letech! Od r. 1655 zároveň biskup vratislavský, velmistr Řádu německých rytířů OT. V r. 1642, 1639 vrchní velitel císařských vojsk. V olomoucké diecézi nebyl intronizován, ani se o ni nestaral.

----- sedisvakance, diecézi řídila kapitula 1637 – 1662

-- Ondřej Orlík z Laziska 1638

-- Kašpar Karas z Rhomsteinu 1638 - 1640

-- Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu 1640 - 1642
     pomocný biskup pasovský

-- Kašpar Karas z Rhomsteinu 1643 - 1646

-- Roderich Santhiller 1642 - 1650

-- Jakub Merkurián 1650 - 1653

-- František Eliáš Kastelle 1654 - 1664

47. Karel I. Josef 1663 – 1664 rezignoval
     * 1649 Vídeň, arcivévoda rakouský, synovec předešlého biskupa Leopolda I. Viléma. Ve 14 letech biskupem!, zároveň bp. Pasova a Vratislavi, v 15 letech se vzdal úřadu. Pohřben v kapucínské hrobce ve Vídni.

48. Karel II. hrabě z Liechtenštejna-Castelcornu 1664 – 1695

49. Karel III. vévoda Lotrinský 1695 – 1711 přeš. do Trevíru-BRD, arcbp.

50. Wolgang kardinál Hannibal hrabě Schrattenbach 1711 – 1738 (kardinálem 18. 5.1712)

51. Jakub Arnošt hrabě z Liechtenštejna
                                               1738 – 1745 přeš. do Salzburku - arcbp.
     v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha korunoval 12. 5.1743 Marii Terezii na českou královnu (poprvé a naposled v historii české korunovace v Praze byl jiný biskup než pražský). Ta odmítla právo korunovace 20. pražského arcibiskupa Mořice Gustava z Manderscheidu, který předtím korunoval Karla Albrechta.

52. Ferdinand kardinál Julius hrabě z Troyersteinu 1745 – 1758
     * 20. 1.1698, + 5. 2.1758 Brno. Zvolen biskupem 9.12.1745. Kardinál od 10. 4.1747. Pohřben v Olomouci. Usiloval o blahořečení Jana Sarkandra.

53. Leopold II. Bedřich hrabě z Egkhu a Hungersbachu 1758 – 1760

54. Maximilián hrabě z Hamiltonu 1761 – 1776
     * 17. 3.1714 Mnichov v Německu, + 31.10.1776 Olomouc. Po své smrti byl pohřben v kapli svaté Anny v Olomouci.

Poslední biskup olomoucký

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

arcibiskupové s titulem: metropolita moravský

1.(55.) Antonín Theodor kardinál
                               hrabě Colloredo - Waldsee - Mels 1777 – 1811 +.
     * 29. 6.1729 Vídeň, + 12. 9.1811 Kroměříž. Kardinál od 17. 1.1803. První arcibiskup olomoucký. 20. 8.1758 byl vysvěcen na kněze, 1766 - 1776 byl proboštem kroměřížské Kolegiátní kapituly u sv. Mořice. 6.10.1777 byl zvolen za olomouckého biskupa. Než byl vysvěcen a intronizován došlo 5.12.1777 českou královnou Marií Terezií k povýšení biskupství v Olomouci na arcibiskupství. Jeho volbu potvrdil papež 30. 3.1778. Vysvěcen a intronizován 17. 5.1778. Zemřel na letním sídle olomouckých biskupů na zámku v Kroměříži a zde byl pohřben v kostele sv. Mořice u oltáře Panny Marie Bolestné.

2. Tadeáš Maria kardinál 
                    hrabě z Trauttmansdorfu – Weinsbergu 1811 – 1819 +
     15. bp. Hradce Králové, jmenován arcibiskupem 26.11.1811, kardinálem 24. 9.1818, zemřel ve Vídni + 20. 1.1819

3. Rudolf Jan kardinál (Habsbursk-Lotrink) 1819 – 1831 +
     * 8. 1.1788 Florencie, + 24. 7.1831 Baden Bei Wien. Arcivévoda rakouský. Syn císaře Leopolda II. a Marie Ludviky Španělské, vnuk Marie Terezie. Jmenován kardinálem 28. 9.1818, arcibiskupem olomouckým 24. 3.1819, dekret předán 4. 6.1819. Ve stejný den vysvěcen na kněze a biskupa. V r. 1828 založil železárny ve Vítkovicích pod názvem Rudolfova huť. Podporoval Ludvíka wan Beethovena.
     Pohřben v rodinné hrobce u kapucínů ve Vídni. Srdce je uloženo v olomoucké katedrále sv. Václava pod pamětní deskou:
  RVDOLPH ARCHIDVCIS PVRPVRATI ANTISTITIS OLOMVCENSIS COR QVO-VIVVS-SVOS-ERAT AMPLEXVS-HIC - SERVATV - PERPETUM-CARITATIS-SYMBOLVM OBIIT-IXCAL-AVC-A. D. MDCCCXXXI. AET-XLIV-REC-XIII.

Rudolfa arcivévody purpurem oděného olomouckého (biskupa) srdce, do něhož zaživa své svěřené vkládal. Zde se chová jako trvalý symbol lásky. 1831.

 4. Ferdinand Maria kardinál hrabě Chotek 1832 – 1836
     biskup tarnówský 1831 - 1832

 5. Maxmilián kardinál Josef
                                       baron Sommerau - Beeckh 1837 – 1853 +
     kardinálem od 30. 9.1850, + 31. 3.1853 v Olomouci.

6.(60) Bedřich kardinál
                               landkrabě  (hrabě) Fürstenberk 1853 – 1892
     kardinál od r. 1879.

7. Theodor Kohn 1892 – 1904 abdikoval (složil úřad).
     Přinucen k abdikaci.

8. František Saleský kardinál Bauer 8.bp.brněnský 1904 – 1915
     * 26. 1.1841, + 25.11.1915

9. Lev kardinál baron Skrbenský
                      ze Hříště (29. arcbp. pražský) 1916 – 1920 rezignoval.
     Celým jménem Lev Karel Anna Filip z rodu Skrenských, * 12.6.1863 Hutkovice u Nového Jičína, +24.12.1938 Dlouhá Loučka (Langendorf). Teologii studoval v Olomouci a v Římě. Olomoucký kanovník a probošt u sv. Mořice. Arcibiskupem pražským jmenován 6. 1.1900, kardinálem od 15. 4.1901. V prvním roce 1. světové války začal mít spory s císařem, který mu vytýkal, že jako pražský arcibiskup není horlivý pro burcování mladých mužů do války. Arcibiskup Lev to odmítl a císař ho donutil přejít do Olomouce.
     Arcibiskupem olomouckým 18. 1.1916. V roce 1920 měl vážnou autonehodu, při které měl komplikovanou zlomeninu nohy. Zůstaly mu trvalé následky. Po vzniku Československa toho využil a jako rakouský šlechtic se 29.9.1920 zřekl církevního úřadu v ČSR a žil v ústraní na zámku Krásné Březno (u Ústí nad Labem) a Dolní Dlouhá Loučka (u Olomouce), kde na Štědrý den zemřel.
     Pohřben v kryptě pod hlavní věží olomoucké katedrály sv. Václava.

10. Antonín Cyril Stojan 1920 – 1923 +
     * 22. 5.1851 Beňov u Přerova, + 29. 9.1923 Olomouc, kapitulní vikář, arcibiskupem od 10. 3.1921. Studoval vyšší gymnázium v Kroměříži, v r. 1876 vysvěcen na kněze, měsíc byl kaplanem (cooperator) ve Štítech, dva roky v Příboře.
     V r. 1880 vydal losy na opravu basiliky na Velehradě, v r. 1881 zorganizoval sbírku na stavbu kláštera a poutního domu na Svatém Hostýně, v r. 1885 založil Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje a podílel se na oslavách milénia sv. Metoděje (1000. výročí smrti).
     1887 farářem ve Svébohově, 1888 – 1908 farářem v Dražkovicích, 1895 založil Matici svatohostýnskou. 1897, 1901, 1907 a 1911 zvolen poslancem říšské rady za Moravu, aby pomáhal chudým, sháněl peníze na opravu obcí a podobně. Při pobytech ve Vídni pomáhal v duchovní správě vídeňských Čechů, 1907, 1909 a 1911 zorganizoval unionistické (sjednocovací) sjezdy na Velehradě.
     V r. 1908 byl jmenován kroměřížským kanovníkem a proboštem, v r. 1920 byl zvolen republikovým senátorem, od 30. 9.1920 řídí olomouckou arcidiecézi po odchodu Lva kardinála Skrbenského, v r. 1921 vysvěcen na biskupa. 5. 7.1922 vysvětil na kněze budoucího pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška. Pohřben na Velehradě. V r. 1949 zahájil 12. arcibiskup K. Matocha beatifikační proces. Jeho životopiscem byl kněz František Cinek (* 20. 7.1888, + 3. 9.1966)

11.(65) Leopold Prečan 1923 – 1947 +
     + 2. 3.1947 na Sv. Kopečku u Olomouce

--- Stanislav Zela, pomocný biskup 1947 – 1948
     2. 3.1947 – 30. 3.1948 administrátor arcidiecéze

--- František Cinek jmenování zrušeno.
     * 20. 7.1888 Stichovice u Prostějova, + 3. 9.1966 Brno. Spirituál semináře v Kroměříži a v Olomouci. Profesor (dogmatiky) věrouky na CMBF v Olomouci a děkan CMBF(fakulty). První prorektor na Palackého universitě v Olomouci. Napsal životopis A. C. Stojana. V listopadu byl jmenován olomouckým arcibiskupem. Jmenování se předčasně prozradilo a bylo otištěno v denním tisku. Dekret byl zrušen a místo něho se stal olomouckým arcibiskupem J. K. Matocha. František Cinek pohřben na Velehradě.

12. Josef Karel Matocha 1948 – 1950
     * 14. 5.1888 Pitín u Uherského Brodu, + 2.11.1961 Olomouc. Vystudoval v Římě, kde byl 15. 6.1914 vysvěcen na kněze. 261. papež ct. Pius XII. ho jmenoval biskupem 23. 3.1948, vysvěcen (konsekrován) na biskupa 30. 3.1948, intronizován jako arcibiskup 2. 5.1948, v r. 1949 zahájil beatifikační proces 10. arcibiskupa A. C. Stojana. Komunistickou bezpečností (StB) internován na Zelený čtvrtek 6. 4.1950 na biskupství. Pro nedostatečnou a zanedbávanou lékařskou péči zemřel a byl pohřben v rodném Pitíně. Vyznamenán prezidentem Václavem Havlem in memoriam 28.10.1999 řádem T.G.Masaryka 1. třídy.

----- sedisvakance, diecéze neobsazena 1950 – 1952

--- Josef Glogar od 29. 3. 1952 – 1969 do 11.10.
     generální vikář, ordinář

--- (67.) Josef Vrana od 17.10. 1969 – 1987 +
     kapitulní vikář, generální vikář, od 19. 2.1973 titulární biskup cetabiánský. Od 4. 3.1973 apoštolský administrátor olomouckého arcibiskupství. Jeden z předních představitelů státem řízené kněžské organizace Pacem in terris (PiT, pokoj na zemi). Před vysvěcením na biskupa slíbil, že vystoupí z PiT, ale slib nesplnil. Z důvodu spolupráce se státními orgány, přes nátlak komunistických orgánů, nebyl od 263. papeže Pavla VI. jmenován za olomouckého arcibiskupa. Až do konce svého života byl administrátorem arcidiecéze bez pravomocí arcibiskupa. + 30.11.1987 v Olomouci.

--- František Vymětal 1987 – 1989
     generální vikář, spolupracovník se státními úřady, jeden z předních představitelů státem řízené kněžské organizace Pacem in terris (pokoj na zemi).

13. František Vaňák 1989 – 1991 +
     od 26. 7.1989 bp. apoštolský administrátor, od 21.12. arcibiskup, + 14. 9.1991 v Albrechticích. Pohřben na Svatém Hostýně.

14.(69) Jan Bosko Graubner 1991 –
     * 29. 8.1948 Brno, olomoucký pomocný biskup 17. 3.1990. Arcibiskupem 28. 9.1992. 28.10.2008 dostal od prezidenta Václava Klause vyznamenání Za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA