Jdi na obsah Jdi na menu
 


Diecéze litoměřická
   Dioecesis Litomericensis

 

Poloha litoměřické diecéze v rámci české církevní provincie 

 

 

 

Litoměřice -  diecéze

Katedrála sv. Štěpána

posvěcena: 20. 9.1057

katedrala-lt.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

patroni: sv. Štěpán Prvomučedník, sv. Felix, sv. Viktorin Ptujský, sv. Zdislava

 

+ 3. 7.1655 papež Alexandr VII.
                   český král a císař Ferdinand III.

 

Znak litoměřické diecéze:
     nebyl ustálen. V roce 1947 navrhl heraldik Břetislav Štorm modrý štít a v něm čtvrcený heroltský kříž uprostřed dělený pokosem a pošikem se střídavými barvami, stříbrná a červená.

biskup-litomerice.jpg

V roce 1990 byl znak změněn. Heroltský kříž je čtvrcený.

 

 

 

 

 

 

 

biskupové

1. Maximilián Rudolf svobodný pán (baron) Schleinitz 1655 – 1675
     *1605 ve Šluknově (Varnsdorfu ?). + 13. října 1675.Osvědčil se jako generální vikář kardinála Harracha. V r. 1637 se stal proboštem litoměřické kapituly. Velmi se zasloužil v jednáních o zřízení biskupství, k němuž došlo bulou papeže Alexandra VII. z 3. července 1655. Byl potvrzen jako první biskup a přijal svěcení v Římě 9. července 1655. Vystavěl novou katedrálu a založil dva nové kanonikáty. Organizačním rozdělením diecéze se zasloužil o rozkvět náboženského života. Psal literární díla z oboru historie a dopisoval si s Bohuslavem Balbínem.

2. Jaroslav Ignác František  ze Šternberka 1676 – 1709
     *1643. + 12. dubna 1709. Pocházel z holické větve Šternberků. Jako pasovský kanovník byl jmenován 22. června 1676 biskupem. Zakončil práce na katedrále, kterou vysvětil 21. září 1681. Jeho největší stavbou byla nová biskupská rezidence podle návrhu Julia Broggia v letech 1689 – 1701. Vybudoval další kostely v Litoměřicích i v diecézi, kterou dal vedle sv. Štěpána pod ochranu sv. Felixe a sv. Viktorina.

--- Tobiáš Hübner, kapitulní vikář 1709 – 1710

3. Hugo František z Königseggu a Rotenfelsu 1711
     * 7. 5.1660 Vídeň. + 6. 9.1720. Vysvěcen na biskupa 7. 7.1711, intronizován 11.10.1716. Dal zpevnit základy katedrály a založil dva další kanonikáty. V diecézi byl rok, pak přesídlil do Bonnu (BRD).

--- Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic 1711 – 1715
     6. biskup z HK, administrátor Litoměřic

--- Gottfried (Bohumír) Hoffer, kapitulní vikář 1716 – 1718

--- Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic 1718 – 1721
     6. biskup z HK, administrátor Litoměřic, opět v úřadu administrátora.

4. Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic 1721 – 1733 +
     * 20. května 1677. + 2. 6.1733 Medling u Vídně. 6. biskup královéhradecký, jmenován za biskupa 24. 9.1721. 3. května 1722 byl intronizován v Litoměřicích. Náboženskému životu za něho dalo silný impuls svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Měl dobrý vztah ke kněžím, byl dobročinný k chudým a horlivě navštěvoval nemocné. V květnu 1733 byl jmenován pražským arcibiskupem, ale již 2. června 1733 zemřel. Po své smrti byl převezen a pohřben v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích.

5. Mořic Adolf Karel vévoda Saský (Sachsen-Zeit) 1733 – 1756
     * 1. prosince 1702. + 20. 6.1759 Hradiště u Znojma. Pocházel z kurfiřstské saské rodiny, byl protestant, konvertoval 22. března 1716. V r. 1731 se stal 8 biskupem královéhradeckým, v r. 1733 biskupem litoměřickým. V Litoměřicích se nezdržoval. Diecézi vedli vynikající generální vikáři Bedřich Reintsch a Jan Václav Regner. Utekl před sedmiletou válkou na křížovnické proboštství do Hradiště u Znojma, kde zemřel.

--- Antonín Petr hrabě Příchovický svobodný pán (baron) z Příchovic 1756 – 1759
     10. bp. z HK, administrátor Litoměřic

6. Emanuel Arnošt z Valdštejna 1760 – 1789
     * 17. července 1716 v Praze. + 7. prosince 1789 Litoměřice. Studoval v Římě, byl kanovníkem u sv. Víta a 9 let českým kazatelem. V r. 1756 se stal světícím biskupem a generálním vikářem. Dne 20. března 1760 byl intronizován v Litoměřicích. V biskupské rezidenci založil velkou knihovnu, ve které uložil dva svazky nejstarší rukopisné bible české. Zažil josefínské rušení klášterů.

7. Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu 1790 – 1801
     * 27. listopadu 1740 v Království u Šluknova. + 25. 5.1801 Litoměřice. Studoval v Zahání a v Praze. Kaplan v Kaplicích. V r. 1774 byl povolán do Prahy a pověřen organizováním školství v Čechách. Vybudoval síť triviálních škol (náboženství, počty, čtení a psaní), které dal stavět z kamene. Za zásluhy o školství byl v r. 1777 povýšen do šlechtického stavu (z kamenné školy).

8. Václav Leopold Chlumčanský rytíř z Přestavlk a Chlumčan
                                     1802 – 1815 přeš. do Prahy – 23. arcbp.
     * 15. listopadu 1750 v Hošticích u Strakonic. + 14. června 1830. Působil v Klášterci n. Ohří, Skoroticích, Děčíně, stal se kanovníkem u sv. Víta v Praze, kde posléze působil od r. 1795 jako světící biskup. V Litoměřicích byl intronizován 30. 6. 1802. Obnovil 4. 11.1804 litoměřický seminář. V r. 1805 vysvětil na kněze Bernarda Bolzana a byl přítelem Jungmannovým. 13. 5. 1815 jmenován za pražského arcibiskupa.

9. Josef František Hurdálek 1815 – 1822 rezignoval
     * 6. listopadu 1747 v Náchodě. + 27. 12. 1883 Praha. Velký osvícenec a josefinista. Působil ve Vídni na Theresianum, v Hradci Králové, v Novém Městě nad Metují a od r. 1785 byl rektorem (ředitel) státního generálního semináře v Praze. V r. 1794 se stal kanovníkem v Litoměřicích, po smrti biskupa Kindermanna byl v r. 1802 kapitulním vikářem.
     17. 6.1815 byl císařem jmenován litoměřickým biskupem, svěcení přijal 18. 2. 1816 v pražské katedrále. 24. 2.1822 byl donucen odstoupit z úřadu biskupa litoměřického za zastávání se profesora teologie, obviněného z hereze (nesprávné učení). Diecézní kněží ho obvinili u císaře i u papeže z šíření bludů. Rezignoval 8. února 1823 a odešel do Prahy. Pod pseudonymem Keládruh (Hurdálek) dožil v ústraní v domě č. 285 na Karlově náměstí v Praze.
     Byl pohřben na malostranském hřbitově, odkud bylo jeho tělo v roce 1890 převezeno do rodného Náchoda.
     Český vlastenec, národní buditel, přítel Josefa Jungmanna. Oblíben venkovským duchovenstvem i prostými lidmi.

10. Vincent Eduard Milde 1823 – 1832 přešel do Vídně jako arcibiskup
     * 11. května 1777 v Brně. + 14. 3. 1853 Vídeň. Velký josefinista a osvícenec, málo vzdělaný v teologii, vyžadoval dozor nad církví. Působil ve Vídni na filozofické fakultě a napsal známou učebnici obecné pedagogiky. Biskupské svěcení přijal 13. července 1823. Jeho starostí byl seminář a správa diecéze. Po devíti letech byl r. 1832 povolán na arcibiskupský stolec ve Vídni a podle testamentu bylo jeho srdce uloženo v litoměřické katedrále.

11. Augustin Bartoloměj Hille 1832 – 1865
     * 2. 12.1786 ve Velkém Šenově u Šluknova. + 26. 4.1865. Působil ve Šluknově, od r. 1820 byl rektorem litoměřického kněžského semináře. Na biskupa vysvěcen 16. září 1832. Založil Mariánskou nemocnici v Litoměřicích v r. 1845, v roce 1850 chlapecký seminář nejdříve v Horní Polici, později v Bohosudově, ústav pro hluchoněmé v r. 1859, uvedl do Litoměřic a do více míst řeholní sestry. V r. 1843 začal s kněžskými exerciciemi a v r. 1855 s pravidelnými pastorálními konferencemi. Zemřel v pověsti svatosti.

12. Augustin Pavel Wahala 1866 – 1877
     * 23. ledna 1802 v Palačově, farnost Starý Jičín. + 10. září 1877. Na kněze vysvěcen 22. 9. 1827, působil hlavně v Mohelnici. Biskupské svěcení přijal 8. dubna 1866 v Olomouci, intronizován 15. dubna 1866. V jeho době proběhl 1. vatikánský koncil, po kterém se vytvořila starokatolická církev zvl. ve Varnsdorfu.

13. Antonín Ludvík Frind 1877 – 1881
     * 9.10. 1823 v Lipové u Šluknova. + 18. října 1881. Působil ve Varnsdorfu, Litoměřicích, Chebu, byl kanovník u sv. Víta v Praze. Kapitulní vikář. Biskupské svěcení přijal 8. června a intronizován byl 22. června 1879. Byl vynikající církevní historik, zvl. autor 4 svazkových církevních dějin Čech. Vyvolal akci pro postavení věže u katedrály ke 200letému výročí jejího posvěcení.

14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel 1882 – 1909
     * 12. února 1824 v Radvanicích, farnost Verneřovice. + 28. 11. 1909. Člen křížovnického řádu s červenou hvězdou, od 23. 1. 1879 velmistr. Biskupské svěcení přijal 6. 8. 1882 v Praze. V mladších letech byl literárně činný v oboru katechetiky, jako biskup napsal aktuální pastýřské listy zvl. o sociální otázce.

15. Josef Gross 1910 – 1931 +
     * 10.10.1866 v Přimdě. + 20. ledna 1931. Působil v Sokolově. Na biskupa vysvěcen 22. 5. 1910 v Praze. Byl řečník, hudebník, ale především apoštol víry a hlasatel úcty k Srdci Ježíšovu a Eucharistii. Jeho duchovní projevy zvl. k řeholnicím vyšly tiskem až posmrtně. Provedl také důkladnou opravu katedrály.

- Antonín Čech, generální vikář a 1. světící (pomocný) biskup od roku 1923. * 1860, + 1929.

--- Adolf Šebický 1931 - 1939
     kapitulní vikář, admininistrátor

16. Antonín Alois Weber 6.12. 1931 – 1947 zřekl se úřadu
     * 24.10.1877 ve Vlčí Hoře, farnost Brtníky. + 12. 9.1948 v Litoměřicích. Působil v Teplicích-Šanově a v Ústí nad Labem. Biskupské svěcení přijal 22. listopadu 1931 v Praze. Jeho heslem bylo: „Milosrdenství, pravda, spravedlnost a mír". Stal se biskupem před těžkou dobou 2. světové války. Držel si odstup od strany henleinovců SdP. Byl otcem i českých diecezanů. V českých farnost mluvil česky a rád mezi Čechy uděloval svátosti. Dal postavit kostely v 9 farnostech.
     V roce 1938 zabrali Němci seminář i biskupství "pro potřeby Říše". Biskupovi nechali pouze malý byt. Přestaly platit dohody mezi ČSR a Vatikánem a neplatil ani německý konkordát, protože biskupství se ocitlo mimo území ČSR a nespadalo ještě do německé Říše. Kněží v Sudetech neměli nárok na finanční příspěvek. Diecéze byla rozdělena na dvě části.
     Po skončení války v roce 1945 chtěli členové československých Rudých gard biskupa Antonína vystěhovat. Byl napadán za své němectví i když se během války zastával Čechů. Československá vláda ho zbavila úřadu a biskup rezignoval. Papež Pius XII. přijal rezignaci 27. 1.1947 a jmenoval biskupa Antonína titulárním biskupem samoským.
     Jeho nástupce a nový sídelní biskup Štěpán Trochta ho nechal bydlet na biskupství, kde biskup Antonín zemřel na mozkovou mrtvici. Pohřební obřady vedl pražský arcibiskup Josef Beran a litoměřický biskup Štěpán Trochta.

Za 2. světové války byla diecéze rozdělena na českou a německou část. V obou částech diecéze byl jmenován generální vikář.

--- František Wagner 1939 - 1946
     generální vikář německé části litoměřické diecéze.

--- Josef Kuška 1939 - 1947
    generální vikář české části litoměřické diecéze v Kováni u Mladé Boleslavi.
     * 24. 2.1873 Zdice, + 25. 1.1953 Liberec. V roce 1895 byl vysvěcen na kněze, jako kaplan působil ve Vejprtech, v Praze a v Kladně. V roce 1909 se stal farářem v Kováni. Byl členem Československé strany lidové. Jmenován čestným kanovníkem kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích. Z Kováně, kde byl farářem, řídil jako generální vikář českou část litoměřické diecéze. Po válce byl jmenován papežským prelátem a arciděkanem. V roce 1946 se stal administrátorem v Mladé Boleslavi. Zemřel na následky mučení StB v Liberci.

--- Josef Beran 1947  
     arcibiskup pražský, apoštolský administrátor Litoměřic 17. 2. – 23.11.1947

17. Štěpán Maria Trochta 23.11. 1947 – 1952 vzdal se stolce
     * 26. 3.1905 Francova Lhota u Vsetína, + 6. 4.1974 Litoměřice. Nejstarší ze 3 dětí. V jeho 8 letech mu zemřel otec. Studoval na gymnáziu v Kroměříži. V r. 1923 se dozvěděl o salesiánech a odjel do Turína. Stal se členem řádu salesiánů (SDB) a studia dokončil v Salesiánském ústavu v Turíně, kde vystudoval teologii a filosofii. Z obou oborů získal doktorát 20. 6.1932.
     Vysvěcen na kněze 3. 7.1932 v Turíně. Vrátil se do vlasti a působil ve Fryštáku u Zlína jako profesor filosofie, pedagogiky a náboženství. V r. 1937 začal budovat Salesiánský ústav v Praze – Kobylisích. Byl jmenován jako ústřední duchovní rádce Junáka 1939 – 1974 (1947 – 1950, 1968 – 1970).
     Protože působil v Kobylisích, které sousedily s Libní, kde se stal 27. 5.1942 atentát na Heydricha, byl 28. 5.1942 (den po atentátu) uvězněn nacistickým gestapem v Terezíně a v Dachau. Označen RU = návrat nežádoucí. V Mauthausenu byl postřelen a dozorce se domníval, že je mrtev. Byl naložen na vůz, odkud se mu podařilo uprchnout na ošetřovnu.
     23. 5.1945 se vrátil z koncentračního tábora a v r. 1946 byl vyznamenán Válečným křížem. 27. 9.1947 byl jmenován za biskupa v Litoměřicích a 16.11.1947 byl vysvěcen na biskupa v pražské katedrále. Po válce byl nejmladším biskupem v ČSR. Salesiáni mu uspořádali na Hradčanském náměstí koncert a skauti ho doprovodili v průvodu na Václavské náměstí, kde položili květiny k poctě umučených studentů. Za biskupské heslo si zvolil: Práce, oběť, láska.
     15. 6.1949 vydal s ostatními biskupy pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodinu velké zkoušky“, zatčen komunisty. Nejdříve byl internován na biskupství (ve vazbě 1949 – 1951). Byl nucen ke spolupráci s StB, aby nemusel spolupracovat s StB podal 23. 4.1952 rezignaci. Po třech letech byl oficiálně zatčen a uvězněn v komunistickém vězení 16. 1.1953 – 9. 5.1960 (Ruzyně, Valdice, Leopoldov, Pankrác). Označen NO = nepřátelská osoba. Pracoval jako dělník v letech 1960 – 1962, byl umývačem klozetů a přidavačem u zedníků. Internován 1962 – 1968 v charitním domě Radvanov u Mladé Vožice, kde byl s arcibiskupem Beranem, biskupem Hlouchem a Skoupým.

--- Eduard Oliva 1952 – 1968 do 31. 8.
     ThDr. h.c. a PhMr. Kapitulní vikář, v době tuhého komunismu se stal administrátorem diecéze 1. 5.1952 (oficiálně od 17. 1.1953) – 31. 8.1968. Tajně spolupracoval se sídelním biskupem Štěpánem Trochtou.

Štěpán Maria kardinál Trochta, SBD, 1968 – 1974 +
     Po politickém uvolnění v „Pražském jaru“ se vrátil 1. 9.1968 jako sídelní biskup (za kterého byl věřícími i kněžími stále považován i po své rezignaci). 263. papež ct. Pavel VI. ho jmenoval kardinálem 28. 4.1969 „in pectore“. Jeho jmenování bylo zveřejněno 2. 2.1973. V době normalizace nesměl sloužit bohoslužby jinde než v katedrále sv. Štěpána.
     Komunistický krajský tajemník pro věci církevní Karel Dlabal docházel namol opilý na biskupství a biskupa urážel. Po jedné takové „návštěvě“ 5. 4.1974 na biskupství v Litoměřicích, která trvala 6 hodin, se biskupu Trochtovi přitížilo a byl převezen do nemocnice, kde mu byla udělena svátost nemocných. Druhý den 6. 4.1974 zemřel. Byla sobota před Květnou nedělí (začátek Svatého týdne).
     Jeho pohřeb byl určen na velikonoční úterý 16. 4. a kontrolován StB (komunistickou bezpečností). Na farách, na kostelích, ani na biskupství nesměly být černé prapory. Kněží i věřící měli zákaz příjezdu do Litoměřic a nesměly být slouženy zádušní mše za zemřelého biskupa. Přesto se jeho pohřbu zúčastnilo 3000 lidí. O jeho smrti se naše veřejnost dozvěděla ze zahraničního rozhlasu. Několik cizích biskupů se muselo vrátit od hranic republiky. Biskupové, kteří měli dovoleno se zúčastnit pohřbu v katedrále, museli sedět v lavicích.
     Pohřební mši sv. sloužil jen sám pražský administrátor biskup František Tomášek. U hrobu přes zákaz StB promluvil krakovský arcibiskup Karel Josef kardinál Wojtyla (265. papež sv. Jan Pavel II. 1978 – 2005), který kardinála Trochtu nazval mučedníkem. Po obřadech prohlásil, že teprve na na tomto pohřbu zažil komunismus. Církevní tajemník Dlabal nebyl nikdy potrestán. 28.10.1992 kardinálu Trochtovi  prezident Václav Havel udělil „In memoriam“ řád T.G.Masaryka (ČSFR) 3. třídy.

----- Josef Hendrich, kapitulní vikář 1974 – 1989
     * 21. 8.1922 Rochov, + 9. 7.1994. Aktivní člen kněžského politického sdružení Pacem in terris (mír na Zemi), řízeného KSČ.

18. Josef Koukl 1989 – 2003 odstoupil
     * 8.11.1926 Brno, + 22. 5.2010. Vystudoval TF UK 1945 – 1950. Vysvěcen na kněze 23. 4.1950. Krátce působil v Sokolově a musel nastoupit k PTP (pomocné technické prapory), kde byl do roku 1953. Od 1. 3.1954 působil jako tzv. pomocný kněz u sv. Víta v Praze. Od srpna byl administrátorem ve Stodůlkách a od 15.10.1958 v Kladrubech u Stříbra. Od 17.11.1970 působil jako spirituál v litoměřickém semináři. V březnu 1974 byl v Praze promován na doktora teologie a od září 1974 začal učit v Litoměřicích morální teologii na fakultě již jako profesor a stal se kanovníkem kapituly u Všech svatých v Praze na Hradě. Po dohodě vlády ČSSR a Svatým Stolcem byl jmenován 26. 7.1989. V katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích ho 27. 8.1989 kardinál Tomášek vysvětil na biskupa a nastolil.
     Z důvodu vysokého věku 77 let odstoupil 22.12.2003 a do jmenování nového biskupa 24.12.2003 se stal administrátorem biskupství a pomocným biskupem litoměřickým. V úterý 6. 7.2010 bylo zjištěno vyloupení jeho rakve z biskupské hrobky na městském hřbitově. Zloději ukradli zlatý biskupský prsten a pozlacený pektorál (náprsní kříž), který mu daroval papež Jan Pavel II.

19. Pavel Posád 2004 – 2008 odvolán z úřadu
     * 28.6.1953 v Budkově, okr. Třebíč. 26. 6.1977 byl v Brně vysvěcen olomouckým biskupem Josefem Vranou na kněze pro brněnskou diecézi. V roce 1989 byl ustanoven duchovním správcem v Třešti. Po pádu komunistické totality se stal farářem u sv. Tomáše v Brně. Po třech letech byl jmenován spirituálem olomouckého Arcibiskupského kněžského semináře. Diecézním biskupem v Litoměřicích jej jmenoval papež Jan Pavel II. v poledne 24. 12. 2003. Vysvěcen na biskupa 28. 2.2004 v katedrále sv. Štěpána.
     13. 3.2004 se psychicky zhroutil pod tíhou úřadu, který převzal emeritní biskup Josef Koukl. Sídelní biskup se léčil do října. Do 5. listopadu 2004 vykonával biskup Pavel Posád bohoslužebné úkony a diecézi řídil apoštolský administrátor Josef Koukl. Od 6.11.2004 - 22.11.2008 řídil diecézi administrátor litoměřický a královéhradecký biskup Dominik Duka. 266. papež Benedikt XVI. s okamžitou platností jmenoval biskupa Posáda 26. 1.2008 titulárním biskupem ve Ptuji (Slovinsko) a pomocným biskupem v Českých Budějovicích, kam nastoupil 8. 3.2008.

----- diecéze neobsazena, řízena administrátory 2004 – 2008

--- Josef Koukl 2004
     emeritní biskup litoměřický. 13. 3. – 5.11.2004 apoštolský administrátor diecéze.

--- Dominik Jaroslav Duka OP. 2004 – 2008
     královéhradecký biskup, 6.11.2004 – 22.11.2008 apoštolský administrátor litoměřické diecéze.

20. Jan Baxant 2008 –
     * 8.10.1948 Karlovy Vary. Vysvěcen na kněze 23. 6.1973 biskupem Františkem Tomáškem. kaplanem a farářem v Kolíně, v Praze Holešovicích a v Týnském chrámu. V letech 1993 – 1997 byl rektorem Arcibiskupského semináře v Praze. 2003 – 2008 českobudějovický generální vikář. 266. papež Benedikt XVI. ho jmenoval na synodě biskupů ve Vatikánu 4.10.2008. Vysvěcen v katedrále sv. Štěpána 22.11.2008. Hlavním světitelem byl pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA