Jdi na obsah Jdi na menu
 


Diecéze českobudějovická
   Dioecesis Budovicensis

 

Poloha českobudějovické diecéze v rámci české církevní provincie 

 

 

 

České Budějovice -  diecéze

Katedrála sv. Mikuláše

posvěcena: 22.12.1297

http://www.visitceskebudejovice.cz/img/cb/xcb06.JPG

 

patron: sv. Mikuláš, sv. Jan Nepomucký

 

+ 20. 9.1785 papež Pius VI. (bulla Cunctis ubique)
                     český král a císař Josef II.

 

Znak českobudějovické diecéze:

biskup-ceske-budejovice.jpgv letech 1784 - 1983 ve stříbrném štítu hnědý prut s třemi kořeny. Na něm tři červená granátová jablka se zlatými jádry a tři zelené listy. Napravo 1 jablko a 2 listy, nalevo 2 jablka a 1 list. 

 

 

 

V roce 1983 byl přijat nový znak: hlava štítu je převzata z erbu papeže Pia VI, který diecézi založil. Zlatá jablka symbolizují patrona diecéze sv. Mikuláše. Barvy černá a zlatá jsou odvozeny ze znaku pražské arcidiecéze.

 

 biskupové

1. Jan Prokop Schafgottsch 1785 – 1813

----- neobsazeno 1813 – 1815

2. Arnošt Konstantin Růžička 1815 – 1845

3. Josef Ondřej Lindauer 1845 – 1850

4. Jan Valerián Jirsík 1851 – 1883
     * 19. 6.1798 Kácov, + 23. 2.1883 České Budějovice. Původním jménem a příjmením Jan Viktorin Jiřík, ale když farář vystavoval jeho rodičům křestní list, zapsal ho se zkomoleným druhým jménem a příjmením. Studoval gymnázium v Havlíčkově (Německém) Brodě a v Hradci Králové, filosofii vystudoval v Litomyšli a teologii v Praze. 28.12.1820 byl vysvěcen na kněze. V r. 1846 se stal kanovníkem u sv. Víta v Praze, od r. 1847 se stal redaktorem Časopisu pro katolické duchovenstvo. 256. papež bl. Pius IX. ho v r. 1850 jmenoval na českobudějovický stolec. Vysvěcen na biskupa a intronizován 19.10.1850. V r. 1869 se zúčastnil I. Vatikánského koncilu, kde otevřeně vystoupil proti nepochopení dogmatu o papežské neomylnosti.. Dbal na vzdělání duchovních a bojoval proti náboženské lhostejnosti. V Českých Budějovicích založil první české gymnázium a to i přes silný protest německé menšiny. Několik let financoval školu z vlastních zdrojů. Gymnázium dostalo jeho jméno, které se nesmělo používat v letech 1950 – 1990. Byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady ve Vídni.

5. František z Pauly hrabě Schönborn-Bucheim 1883 – 1885 přešel do Prahy – 28. arcbp.
     František de Paula za necelé dva roky byl jmenován pražským arcibiskupem.

6. Martin Josef Říha 1885 – 1907

7. Josef Antonín Hůlka 1907 – 1920
      * 10. 2.1851, + 10. 2.1920.

8. Šimon Bárta 1920 – 1940 + 2. 5.

--- Jan Cais, kapitulní vikář 1940 – 1944
     * 1. 4.1878 Stachy, + 20. 4.1950 České Budějovice. Člen Orla. Vysvěcen na kněze 21. 7.1901 biskupem Říhou. Ve svých farnostech byl oblíbeným knězem. Od roku 1930 byl kancléřem biskupství. 19. 3.1931 byl jmenován tajným papežským komořím a 1. 4.1935 se stal kanovníkem katedrální kapituly. Po smrti biskupa Šimona Bárty byl 3. 5.1940 zvolen kapitulním vikářem.11.10.1944 byl zatčen gestapem. Ve vězení v Praze rezignoval 26.10.1944 na funkci. V letech 1944 – 1945 byl vězněn v Terezíně, po návratu opět řídil diecézi.

--- Karel Boček, probošt kapituly 1944 – 1945
    vystřídal Jana Caise během jeho věznění 

--- Jan Cais, kapitulní vikář 1945 – 1947
     Z vězení byl propuštěn 5. 5.1945 a od 1.10.1945 se stal kapitulním vikářem. V roce 1946 měl být jmenován českobudějovickým biskupem, ale to odmítl s ohledem na věk a zdravotní stav. Jako kapitulní vikář udělil v roce 1946 knězi Josefu Plojharovi souhlas, aby kandidoval do Národního shromáždění ČSR. Až do konce svého života to považoval za svou největší chybu.
      7. 9.1947 ho jmenoval biskup Josef Hlouch  generálním vikářem a 17.11.1947 děkanem kapituly. V roce 1950 odmítl složit slibu věrnosti republice. Byl převezen do nemocnice, kde zemřel. Pohřeb se konal 24. dubna 1950 a nesměl se ho zúčastnit biskup Hlouch, který byl v internaci. Komunisté se báli velkého množství věřících, proto bylo den před pohřben odesláno oznámení o odložení pohřbu. Večer bylo tělo zesnulého odvezeno "neznámými muži". Pohřební mše se v katedrále konala bez těla zesnulého. Před polednem zatelefonoval na děkanství "neznámý muž", že rakev s tělem Jana Caise je převážena na ústřední hřbitov. Rychle byla zajištěna doprava pro členy kapituly a několik kněží. Kanovník Karel Boček trval na otevření rakve, aby se přesvědčil, že v ní je skutečně Jan Cais. Teprve potom proběhl skromný smuteční obřad.

9. Josef Hlouch 1947 – 1950
   * 26. 3.1902 Lipník u Třebíče, + 10. 6.1972 České Budějovice. Pocházel ze zemědělské rodiny Jakuba a Marie roz. Ošmerové. Měl 13 sorozenců, ale 5 z nich zemřelo v dětském věku. Teologii vystudoval v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze v r. 1926 a v r. 1934 dosáhl doktorátu teologie ThDr. Později se stal profesorem teologie. 25. 6.1947 ho jmenoval 261. papež ct. Pius XII. českobudějovickým biskupem, vysvěcen (konsekrován) na biskupa 15. 8.1947 v Olomouci. V katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích byl intronizován 7. 9.1947.
      Byl rád mezi lidmi, chodil i na hokejové a fotbalové zápasy. Po únoru 1948 mu bylo přikázáno domácí vězení. 15. 6.1949 vydal s ostatními biskupy pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodinu velké zkoušky“, 1950 – 1952 internován na biskupství, 2. 3.1952 byl oficiálně zatčen a odvezen.
      V letech 1952 – 1968 internován mimo diecezi: Kadaň, Růžodol u Liberce, Radvanov u Mladé Vožice, kde byl s arcibiskupem Beranem, biskupem Skoupým a Trochtou, nakonec byl u sester v Koclířově u Svitav. 9. 6.1968 se vrátil do diecéze a opět mohl působit jako sídelní biskup až do své smrti.

--- Josef Buchta od 31. 3. 1952 – 1953 do 6. 6.
    Administrátor biskupství. *10. 3.1912 Štěpánkovice u Hlučína, + 9.10.2000 Mladá Boleslav. Kněžské svěcení přijal 5. 7.1938 v Olomouci. 1942 byl v Opavě zatčen gestapem a vypovězen do Protektorátu. Stal se kaplanem u sv. Mořice v Olomouci. V březnu 1945 odešel na východní frontu a pracoval jako válečný zpravodaj pro sovětskou armádu. Poválečný člen KSČ (Komunistická strana Československa) od roku 1945.
      Stal se farářem v Březové u Opavy, kde založil Základní školu. V roce 1950 byl na příkaz StB (Státní tajná bezpečnost) vybrán za generálního vikáře českobudějovické diecéze a přes odpor sídelního biskupa Hloucha jmenován. Po odvozu biskupa Hloucha generální vikář rezignoval 30. 3.1952 na svoji funkci.
      31. 5.1952 byl "zvolen" kapitulním vikářem (administrátorem diecéze), nejhorší správce diecéze ! Na biskupství pořádal opilecké večírky pro různé komunistické představitele a jejich milenky. Zdefraudoval církevní majetek a chtěl emigrovat. 19. 5.1953 přeplaval Labe u Hřenska, kde byl zatčen.  
      Ve vězení rezignoval na funkci kapitulního vikáře. V roce 1954 odsouzen na 4 roky. Za rok byl propuštěn a pracoval jako dělník. Byl nepřijatelný i pro soudruhy z KSČ a po udělení státního souhlasu byl poslán do litoměřické diecéze jako farář v Dolním Bousově. V roce 1978 se stal farářem v Březně a v Plazích, kde sloužil až do své smrti. V roce 1986 byl vyléčen ze závislosti na alkoholu. Až do konce života spolupracoval s StB. Zemřel v nemocnici v Mladé Boleslavi. Pohřben 15. 1.2000 ve Štěpánkovicích.

--- Antonín Titman od 9. 6. 1953 – 1968 do 9. 6.
      kapitulní vikář

Josef Hlouch, opět na stolci 1968 – 1972 +
      do diecéze se vrátil 9. 6.1968. Biskup zemřel 10. 6.1972 na následky psychického týrání z předchozího dne, kdy ho navštívil církevní tajemník, člen KSČ Leo Drozdek s příslušníky StB (Státní /tajná/ bezpečnost). Rok 2012 byl vyhlášen v českobudějovické diecézi rokem biskupa Josefa Hloucha. Po jeho smrti zůstal stolec neobsazený 18 let.

--- Miloslav Trdla od 7. 7. 1972 – 1974 do 9. 1.
     kapitulní vikář

--- Josef Kavale od 9. 1. 1974 – 1990 do 31. 3. 
     kapitulní vikář, * 16.12.1919 České Budějovice, + 21. 8.2011 České Budějovice. Za 2. světové války byl totálně nasazen. 29. 6.1947 byl vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem v Písku a Mirovicích a od roku 1959 administrátorem v Jindřichově Hradci. 1. 7.1973 se stal administrátorem u sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích.
      2. 8.1973 byl jmenován kanovníkem katedrální kapituly. 9. 1.1974 byl zvolen kapitulním vikářem. Tuto funkci vykonával do 31. 3.1990, kdy byl nastolen nový biskup Miloslav Vlk. V roce 1980 ho chtěl papež Jan Pavel II. jmenovat českobudějovickým biskupem, ale československá (komunistická) vláda nesouhlasila se jmenováním pro jeho "protikomunistický" postoj. 2. 7.1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval čestným apoštolským protonotářem. Pohřeb se konal 29. 8.2011 v kostele sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích, kde byl duchovním správcem. Pohřben na hřbitově sv. Otýlie.

10. Miloslav Vlk  31. 3.1990 – 27. 3.1991, přešel do Prahy – 35. arcbp.
    * 17. 5.1932 Líšnice (okr. Písek) v jižních Čechách. Maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích v r. 1952. Pracoval jako dělník v továrně Motor Union v ČB a v letech 1955 - 1960 vystudoval archivnictví na Filosofické fakultě UK. Pracoval jako archivář v Okresním archívu v Třeboni, Jindřichově Hradci a ČB, kde se stal ředitelem.
  V letech 1964 – 1968 vystudoval teologii na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích, vysvěcen na kněze 23. 6.1968 v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. V letech 1968 - 1971 byl sekretářem biskupa Josefa Hloucha. V r. 1978 mu byl odebrán státní souhlas, protože: „při běžné mši vysvětloval náboženství a narušoval život některých občanů.“ (citát z dokumentu k odebrání souhlasu).
   Nesměl působit v duchovní službě a pracoval jako umývač výloh a archivář v Československé bance. 1. 1.1989 mu byl státní souhlas vrácen a byl poslán do hraniční farnosti Železná Ruda.
     14. 2.1990 byl jmenován českobudějovickým biskupem, 31. 3.1990 byl v katedrále sv. Mikuláše vysvěcen na biskupa a nastolen (intronizován). 27. 3.1991 ho 265. papež Jan Pavel II. jmenoval 35. pražským arcibiskupem. 28. 3. - 31. 5.1991 spravoval diecézi jako administrátor.

--- Václav Dvořák 1. 6. - 8.11.1991
   generální vikář 1990 - 1999. * 28.12.1921 Bechyně, + 30. 7.2008 České Budějovice. V roce 1991 byl administrátorem dieceze do nástupu nového biskupa. 
      V Bechyni se stal členem Junáka i Sokola. Za 2. světové války byl totálně nasazen v Linci v továrně na výrobu tanků.
      V roce 1948 ho vysvětil biskup Josef Hlouch na kněze. Do roku 1949 působil ve farnostech diecéze. Pomáhal emigrantům přes hranice do Německa a byl zatčen. Po propuštění se pokusil před komunisty také uprchnout přes hranice, ale nevyšlo mu to. Ve skautském hnutí měl přezdívku Ťinťa a byl činný i po zákazu Junáka v roce 1950.
      Byl jedním ze zakladatelů Lesní školy a Ekumenické lesní školy. V roce 1951 byl poslán na vojenskou službu k útvaru PTP (pracovně technický prapor). V roce 1953 byl opět zatčen, drasticky vyslýchán a rok a půl držen v samovazbě na Ruzyni. V roce 1954 byl vojenským soudem odsouzen na 7 roků za velezradu. Pracoval v dolech ve Rtyni u Trutnova. Propuštěn byl v roce 1960 a pracoval jako dělník. Tajně vyučoval teologii v podzemní církvi, mezi jeho studenty patřil i Tomáš Halík.
      V roce 1982 dostal státní souhlas k duchovenské službě a stal se kaplanem v Praze - Braníku, později u Panny Marie Sněžné v Praze. V letech 1990 - 1999 byl generálním vikářem, s přerušením od března do listopadu 1991, kdy byl administrátorem diecéze. Od roku 1992 působil jako vězeňský kaplan. 28.10.2002 mu prezident České republiky Václav Havel udělil medaili Za zásluhy 1. třídy.

11. Antonín Liška CSsR 9.11. 1991 – 2002
      * 17. 9.1924 Bohumilice, + 15.10.2003 v Českých Budějovicích. Studoval na redemptoristickém gymnáziu, kam vstoupil a stal se členem řádu redemptoristů CSsR. 15. 8.1944 složil řeholní sliby. Teologii vystudoval an řádovém učilišti v Obořišti. V roce 1950 byl zatčen a odvezen do internace v klášteře v Králíkách. V říjnu 1950 byl poslán do vojenského útvaru PTP (pomocné technické prapory). Zde  byl 22. 9.1951 tajně vysvěcen na kněze pražským pomocným biskupem Kajetánem Matouškem. Po ukončení "vojenské služby" byl nucen pracovat v civilních zaměstnáních.
      Státní souhlas dostal 15. 5.1971 a stal se administrátorem v Poříčí nad Sázavou. Na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích obhájil doktorát teologie. 1. 6.1987 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě. 265. papež Jan Pavel II. ho jmenoval za pomocného biskupa pražského a 11. 6.1988 byl vysvěcen (spolu s ním byl vysvěcen generální vikář pražský a kanovník u sv. Víta Jan Lebeda). 28. 8.1991 byl jmenován za biskupa do Českých Budějovic, intronizován 9.11.1991. Papež Jan Pavel II. jmenoval 23. 2.2001 nového pomocného biskupa Jiřího Paďoura, který měl právo být jeho nástupcem. Biskup Liška abdikoval 25. 9.2002 ze zdravotních důvodů.

12. Jiří Paďour OFMCap. 25. 9. 2002 – 1. 3.2014
      * 4. 4.1943 Vraclav u Ústí nad Orlicí, + 11.12.2015 Prachatice. Pomocný biskup pražský 11. 1.1997. Generální vikář a biskup koadjutor (nástupce) v ČB od 1. 4.2001. Odmaturoval, ale nemohl jít studovat a vyučil se mechanikem počítacích strojů. V letech 1957 - 1962 vystudoval herectví na DAMU (Divadelní akademii múzických umění). Tam se setkal s Václavem Havlem (1936-2011, prezident ČSFR a ČR 1989-2003). Jeho působištěm se v letech 1963 - 1967 stalo divadlo Na zábradlí. Od divadla se dostal na studijní stáž do Francie na mezinárodní Institut divadelní formy a výzkumu, kde začal uvažovat o duchovním životě v řeholním řádu. V roce 1968 odešel z divadla a pracoval jako závozník nákladního automobilu. Za rok se k divadlu vrátil a v letech 1969 - 1970 působil jako asistent v Divadle za branou.
      V roce 1970 se přihlásil na studium na CMBF (Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta) v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 21. 6.1975 a stal se kaplanem v Mariánských Lázních. V roce 1977 mu byl odebrán státní souhlas, protože se ohradil proti článkům v komunistickém časopise Tvorba. V roce 1978 vstoupil tajně do řádu kapucínů OFMCap a na svátek sv. Františka z Assisi 4.10.1978 měl obláčku. Od roku 1978 si ho povolal pražský arcibiskup František kardinál Tomášek jako svého sekretáře. Protože odmítl spolupráci s StB (Státní bezpečnost) musel být v roce 1979 propuštěn. Pracoval jako metař na ulici, topič a uklízeč. Tajně sloužil mše a obřady v podzemní církvi. V roce 1983 složil věčné sliby. Státní souhlas dostal zpět v roce 1986.
      V roce 1991 a 1994 byl zvolen představeným řádu kapucínů v České republice. 3.12.1996 ho 265. papež sv. Jan Pavel II. jmenoval pomocným biskupem pražským a titulárním biskupem ausuccurénským.
      11. 1.1997 byl v katedrále sv. Víta v Praze vysvěcen na biskupa pražským arcibiskupem Miloslavem Vlkem. V roce 1998 ho ranila mrtvice a uvažoval o abdikaci. Jeho zdravotní stav se zlepšil. 23. 2.2001 se stal biskupem koadjutorem (nástupcem) v Českých Budějovicích. Po abdikaci svého předchůdce se stal sídelním biskupem českobudějovickým.
      7.-10.11.2013 se zúčastnil Národní pouti do Svaté země a 11.-16. 2.2014 pobýval na návštěvě Ad limina českých a moravských biskupů v Římě. V říjnu 2013 podal 267. papeži Františkovi rezignaci ze zdravotních důvodů a papež ji přijal. Oficiální přijetí abdikace bylo zveřejněno 1. 3.2014.
      Zemřel v hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. Pohřeb z katedrály sv. Mikuláše 19.12.2015.

--- sedisvakance (uprázdněný stolec) 1. 3.2014 – 19. 3.2015

    Pomocný biskup Pavel Posád svolal podle církevního práva sbor poradců, kteří zvolili generálního vikáře diecéze Adolfa Pintíře za administrátora diecéze. Ten po volbě v biskupské kapli složil přísahu. Administrátor diecéze má stejná práva a povinnosti jako sídelní diecézní biskup. V církevním právu je stanoveno pravidlo: "Sede vacante nihil innovetur" (na uprázdněném stolci nezavádět novoty)..

--- Pavel Posád pomocný biskup
      * 28.6.1953 Budkov u Třebíče. Kněžské svěcení přijal 26. 6.1977 v Brně od olomouckého biskupa Josefa Vrany. Po vysvěcení působil v několika farnostech, v roce 1989 jako duchovní správce v Třešti. Po pádu komunistické totality se stal farářem u sv. Tomáše v Brně.
      V roce 1992 byl jmenován spirituálem olomouckého Arcibiskupského kněžského semináře. Diecézním biskupem v Litoměřicích ho jmenoval 265. papež sv. Jan Pavel II. v poledne 24. 12. 2003. Na biskupa byl vysvěcen 28. 2.2004 v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích.
      13. 3.2004 se psychicky zhroutil pod tíhou úřadu, který převzal emeritní biskup Josef Koukl. Sídelní biskup litoměřický se léčil do října 2004. Do 5. listopadu 2004 vykonával biskup Posád bohoslužebné úkony a litoměřickou diecézi řídil apoštolský administrátor Josef Koukl. Od 6.11.2004 - 22.11.2008 řídil litoměřickou diecézi administrátor litoměřický a královéhradecký biskup Dominik Duka.
      266. papež Benedikt XVI. s okamžitou platností jmenoval biskupa Posáda 26. 1.2008 titulárním biskupem ve Ptuji (Slovinsko) a pomocným biskupem v Českých Budějovicích, kam nastoupil 8. 3.2008. Od 3. 1.2012 probošt katedrální kapituly u sv. Mikuláše.

--- Adolf Pintíř  1. 3.2014 – 13. 6.2015
   administrátor diecéze, generální vikář českobudějovické diecéze 2008-2015. * 14. 5.1952 Žihobce. Jeho otec byl učitel. Pintířovi měli 4 děti: Marie, Anna, Adolf a Ivana, řeholnice Angelika v kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (boromejky). Adolf Pintíř vystudoval střední všeobecně vzdělávací školu v Sušici, kde maturoval v roce 1970 a nastoupil studium na CMBF, které musel přerušit nástupem na základní vojenskou službu v letech 1972 - 1974.
      Na kněze byl vysvěcen 2. 7.1977 Františkem kardinálem Tomáškem. Kaplanem v Sušici v letech 1977 - 1982. Působil v několika farnostech českobudějovické diecéze. Byl jedním z organizátorů Desetiletí duchovní obnovy národa, které vyhlásil kardinál Tomášek. V roce 1990 založil českobudějovické Diecézní katechetické středisko. Vyučoval katechetiku na Teologické fakultě Jihočeské univerzity. Od roku 1992 začal vydávat dětský časopis DUHA. 15. 8.1997 se stal děkanem u katedrály sv. Mikuláše. 20.11.2008-1.12.2015 byl generálním vikářem českobudějovické diecéze. 20. 9.2010 se stal kanovníkem katedrální kapituly u sv. Mikuláše. 29.11.2015 byl jmenovám hlavním kaplanem Českého velkopřevorství Maltézského řádu..

13. Vlastimil Kročil 13. 6.2015 –
      * 10. 5.1961 Brno. Maturoval v roce 1986. Po maturitě se hlásil na Bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, ale nebyl přijat. Emigroval do Říma. Dal se zapsat na studium teologie na Papežské Lateránské univerzitě. 16. 7.1994 byl vysvěcen na kněze v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.
      Na Gregoriánské univerzitě v Římě obhájil licenciát. Od roku 1996 se stal profesorem patristiky a spirituality na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byl kaplanem v Českých Budějovicích a později v Jindřichově Hradci. Od roku 1997 byl administrátorem ve Veselí nad Lužnicí. V roce 2008 získal doktorát teologie na Katolické univerzitě v Ružomberku na Slovensku. Ve stejném roce se stal členem sboru konzultorů diecéze českobudějovické. V roce 2011 byl jmenován sídelním kanovníkem katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Na slavnost sv. Josefa 19. 3.2015 ho jmenoval 267. papež František za sídelního biskupa českobudějovické diecéze.
      13. 6.2015 vysvěcen na biskupa a intronizován v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA