Jdi na obsah Jdi na menu
 



Velehradarcidiecéze (zaniklá)
                                                   (moravsko-panonská dieceze)

katedrála Bohorodičky Marie (dnes neznámé místo)


++ 869 papež Hadrián II.
             kníže Rostislav

 

arcibiskupové


1. Metoděj sv.  869 – 885 + 6. 4.
     * 815 Soluň v Řecku. původním jménem Michael. Otec Lev, matka Marie. Měl 6 sourozenců, z nichž je známý sv. Cyril, původním jménem Konstantin. V letech 835 - 845 byl archontem (císařský místodržitel). Státní funkce se zřekl a odešel do kláštera, kde přijal jméno Metoděj. Slovanský věrozvěst, který se svým bratrem Konstantinem - Cyrilem přinesl v roce 863 na naše území srozumitelné křesťanství. V roce 869 byl vysvěcen na biskupa a jmenován arcibiskupem. Od německých kněží zažil mnoho nesnází a byl i zatčen a odvezen do Ellwangenu v Německu. Po zásahu papeže Adriána II. musel být propuštěn. Působil na Moravě a za svého nástupce jmenoval kněze Gorazda. Po své smrti "arcibiskup byl pochován v sídelním chrámu moravském po levé straně ve zdi za oltářem svaté Bohorodičky." (Život sv. Metoděje).
     Místem pohřbu sv. Metoděje mohl být chrám v Sadech u Uherského Hradiště, kde se na levé straně apsidy nachází prázdná hrobová dutina. Druhý chrám, kde by mohl být sv. Metoděj pohřben je basilika u knížecího paláce v Mikulčicích. Je zde pohřbeno mnoho velmožů Moravské říše. V jednom z hrobů byl nalezen řecký křížek, společně se zbraněmi. Třetím místem může být Staré Město (u Uherského hradiště), které pravděpodobně bylo Veligradem.
     Současný Velehrad u Starého Města není místem působení soluňských bratrů a smrti sv. Metoděje. Byl postaven ve 13. století markrabětem Vladislavem Jindřichem, bratrem krále Přemysla Otakara I. Na Velehrad byla přenesena cyrilometodějská tradice a konání národních poutí ke svatým soluňským bratrům.

2. Gorazd sv. 885 – 897 sesazen
     intrikami nitranského biskupa Wichinga byl knížetem Svatoplukem poslán do vyhnanství a v r. 897 byl pro další intriky sesazen z úřadu. Slovanské moravsko-panonské arcibiskupství zaniklo. Arcibiskup Gorazd odchází na Krakovsko do Polska, kde v roce 900 zemřel. Po jeho smrti se obrátil Mojmír II. do Říma s žádostí o obnovu moravské provincie.
     117. papež Jan IX. pověřil v roce 900 své legáty arcibiskupa Jana, biskupa Benedikta a Daniela, aby vysvětili moravského arcibiskupa a tři biskupy sufragány (podřízené). Nově bylo založeno latinské moravské biskupství, které navázalo na Velehrad. Nový moravský arcibiskup Jan založil své sídlo v Kunovicích u Uherského Hradiště.

 

biskupové

3. Jan 900 – 926
     poslán z Říma papežem Janem IX.

--- administruje biskup z Řezna (Regensburk – BRD) 927 – 942

4. Silvestr 942 – 961

5. neznámý moravský biskup 961 – 976
     sufragán mohučského arcibiskupa, 28. 4. 976 vystupuje na soudu v Mohuči jako poradce arcibiskupa Willigise, kde se píše o 4 sufragánech a poradcích metropolity: pražský biskup Dětmar, biskup moravský, špýrský a wormský.

6. Vracen 976 – 1020
     Biskup Vracen je dosvědčený kronikářem Kosmou. Po smrti biskupa Vracena diecéze zanikla. Morava byla administrována pražskými biskupy do roku 1063, kdy vzniklo samostatné biskupství v Olomouci.

-------------------------------------------------------------------------------

 

 

 

Litomyšldiecéze (zaniklá, od roku 1973 titulární)

katedrála Panny Marie (u kláštera premonstrátů, dnes je na tomto místě zámek)

+ 30. 4.1344 papež Klement VI.

český král Jan Lucemburský a markrabě moravský Karel (IV.)

Znak litomyšlské diecéze vychází z barev pražské arcidiecéze: černý štít a na něm zlatý heroltský kříž.

 

biskupové

1. Jan I. 1344 – 1353
     pohřben v litomyšlské katedrále

2. Jan II. ze Středy 1353 – 1364
                                            přešel do Olomouce – 22.bp. (Jan IX.).
    * 1310 Slezská Středa (někdy bývá uvedeno Vysoké Mýto). Studoval v Itálii. V roce 1345 se stal plebánem (farářem) ve Slezské Středě u Vratislavi (Wroclav v Polsku). V roce 1352 se stal biskupem v Naumburku (u Halle v Sasku-Anhaltsku). Odstoupil, když tamní kapitula zvolila jiného kandidáta.
     Politik, diplomat, v letech 1353 – 1374 kancléř císaře Karla IV. 9.10.1353 se stal biskupem litomyšlským. V diecézi ho zastupoval jeho rodný bratr generální vikář a světící biskup Matyáš ze Středy. Patří mu přední místo v utváření dvorské kultury a umění, přítel Petrarcy. V Litomyšli založil v r. 1356 klášter augustiniánů poustevníků s kostelem Sv. Kříže, kde je pohřben. Zemřel 23.10.1380 na biskupském statku v Modřicích u Brna.

3. Mikuláš 1364

4. Albrecht Aleš ze Šternberka 1364 – 1368
     vzdělaný a uměnímilovný, 1356 – 1365 biskup Schwerinu–Zvěřína v BRD, 23. 8.1364 byl jmenován biskupem v Litomyšli, 9. 6.1368 přešel do Magdeburku – arcbp.1368 – 1371, vrátil se zpět do Litomyšle jako její 6. biskup.

5. Petr Jelito 1368 – 1371
     churský biskup (episcopus cariensis) 1356 – 1368. V r. 1371 přešel do Magdeburku jako arcibiskup, stal se 23. biskupem v Olomouci jako Petr III. 

6. Albrecht Aleš ze Šternberka 1371 – 1380 +
     arcbp. Magdeburku 1368 – 1371, podruhé zvolený v Litomyšli, kam přišel 13.10.1371. V r. 1376 dal zhotovit pontifikál (kniha pro biskupské mše) se znakem biskupství litomyšlského, který vyniká vysokou malířskou úrovní. + 14. 1.1380.

7. Jan III. Soběslav Lucemburský 1380 – 1387
                                                            př. do Olomouce – Jan X.
     * 1352, + 12.10.1394, syn Karlova bratra Jana Jindřicha, synovec Karla IV., jmenován papežem Urbanem VI.

xxx Hynek Kluk z Klučova 1380 – 1387 první litomyšlský protibiskup jmenován vzdoropapežem Klementem VII.

8. Jan IV. /Bucek z Prahy ct. 1387 – 1391 zřekl se úřadu
     * asi 1350-1360? Praha. Bucek, Bucca zv. Ioannes Pragensis (Jan Pražský), Johann der Eiserne (Jan Železný, přízvisko získal v době husitských válek, kdy vedl v brnění svoje vojsko do boje proti husitům, viz olomoucký biskup)., Ioannes Germanus (Jan Němec). Podle některých historiků byl lucemburský levoboček.
     Podle dalších historiků měl tyto rodiče: otec Hans - Hána zv. Beneschauer (z rodu Benešoviců) byl staroměstským radním a dvořanem krále Václava IV., matka Anežka roz. z Leitmeritzerů (z Litoměřic).
     Vyšehradský kanovník. Zvolen kapitulou za biskupa v Litomyšli. Biskupské svěcení přijal 28. 4.1389.

9. Jan V. Železný /* zvaný Bucek z Prahy
     znovu zvolený biskup v Litomyšli 1392 – 1418
                                                   př.do Ol. – Jan XI. (XII.), 29. bp.
    V roce 1395 se stal členem Panské jednoty, která zajala krále Václava IV. Od roku 1396 člen kanceláře Václava IV. a královské rady, která byla králi vnucena. V roce 1402 ho císař Zikmund jmenoval jedním ze zemských správců. V roce 1415 se účastnil kostnického koncilu, kde vystupoval proti Janu Husovi. Po zvolení papeže Martina V. byl vyslán jako legát kostnického koncilu ke králi Václavu IV.
     Od své smrti je ctěn jako ctihodný. 
     /* Jan Železný a Jan Bucek je jedna osoba, jméno Bucek mu dal historik Conradus Eubel v Hierarchia catholica medii aevi I. Rozdvojení osoby Jana Železného převzal do Rukověti křesťanské chronologie i Gustav Friedrich (Jiří Spěváček, kniha Václav IV. str. 308.,714. – nakladatelství Svoboda 1986). Jméno může znamenat lat. bucca = tlama, jemněji tvář, nebo bucina = lastura, ulita, vojenský roh – polnice, kterou se troubilo ke střídání na hlídku.

10. Aleš Albrecht z Březí 1418 – 1442 + poslední biskup v Litomyšli
     od r.1421 nesídlil v diecézi, bratranec Petra Chelčického (Petr Záhorka z Březí), farář v Křtěnově, v letech 1416–18 protibiskup olomoucký, zastánce podobojí, když se v r. 1421 přiblížila k Litomyšli husitská vojska, opustil město a do své smrti žil ve vyhnanství, v r. 1437 se zúčastnil korunovace Albrechta Rakouského na českého krále.

biskupství zaniklo za husitských válek 1421 – 1425.
     Připomíná se jako titulární. Titul byl udělen rok po smrti posledního biskupa Aleše 1443.


administrátoři biskupství jako titulární biskupové zvolení kapitulou:

11. Matěj Kučka 1443 – 1449
     převor kláštera ve Svitavách

12. Beneš ze Svitav, administrátor 1453 – 1457

13. Jan, administrátor 1458

14. Eliáš Čech, farář v Jindřichově Hradci 1462 – 1473

15. Jan VI. Bavor 1473 – 1477

16. Eliáš Čech, farář v Jindřichově Hradci 1478 – 1492

----- neudělená titulatura 1492 – 1552 (60 let)

17. Lukáš, administrátor 1552

18. Wolfgang , administrátor 1552 – 1554
     jeho smrtí zaniklo titulární biskupství. Po smrti biskupa Wolfganga odešli kanovníci katedrální kapituly u kostela Panny Marie z Litomyšle do Svitav a kapitula zanikla.

 

 - 10.4.1994 založil 23. královéhradecký biskup Karel Otčenášek kapitulu u kostela Povýšení Sv. Kříže v Litomyšli. Kapitula navázala na zaniklou kapitulu u kostela Panny Marie. Kostel je proboštský a kapitulní.

----- neudělená biskupská titulatura 1554 – 1973 (419 let)

biskupství bylo obnoveno jako titulární bulou 263. papeže Pavla VI. v roce 1973.

--- neudělená titulatura 1973 – 1981 (8 let)

19. Jaroslav Škarvada 1982 – 2010
     * 14. 9.1924 Královské Vinohrady Praha, + 14. 6.2010 Praha. V roce 1945 odešel na studia ateránské a Gregoriánské univerzity. Další studia absolvoval na české koleji Nepomucenu, kde získal doktorát z teologie. Vysvěcen na kněze 12. 3.1949 v Římě. Z rozhodnutí československých úřadů se nesměl vrátit do vlasti.
     Stal se kaplanem ve farnosti San Vito v Benátkách a profesorem v Chieti. Od roku 1965 byl sekretářem kardinála Berana v Římě. Spolun založili české středisko Velehrad. Od roku 1968 koordinoval duchovní službu českých krajanů v exilu. Založil 50 misijních stanic.
     265. papež sv. Jan Pavel II. ho jmenoval titulárním biskupem litomyšlským 18.12.1982. Vysvěcen na biskupa 6. 1.1983 v basilice sv. Petra ve Vatikánu. V letech 1982 - 1991 byl biskupem českých katolíků ve světě. 28. 8.1991 - 2002 pomocný biskup pražský, generální vikář pražské arcidiecéze 1991 - 2001, v letech 1993 - 2002 probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta. 28.10.2003 ho vyznamenal prezident Václav Klaus řádem T. G. Masaryka 3. třídy.

----- neudělená  titulatura 2010 - 2015 (5 let)

20. Pavel Konzbul 2016 –
     * 17.10.1965 Juliánov, Brno-Židenice. Vystudoval brněnské gymnázium. V roce 1989 absolvoval VUT v Brně, fakultu elektroniky. V roce 1995 nastoupil na CMTF UP v Olomouci. Teologii ukončil v roce 2000. Na kněze byl vysvěcen 26.6.2003 v Brně biskupem Vojtěchem Cikrlem. V roce 2005 byl jmenován kanovníkem kapituly sv. Petra a Pavla.
     267. papež František ho jmenoval 21.5.2016 pomocným biskupem brněnským a titulárním biskupem litomyšlským.
     29.6. na slavnost sv. Petra a Pavla byl vysvěcen na biskupa. Mons. Ing. Mgr Pavel Konzbul Dr. druhým pomocným biskupem brněnským.
     15.-16.10.2016 navštívil své titulární biskupské město Litomyšl.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Český Těšínapoštolská administratura (zaniklá)

kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

+ 1947 papež Pius XII.
            prezident Edvard Beneš

Po vzniku Československa se 28.7.1920 oddělilo území dvou vikariátů (komisariátů) vratislavské arcidiecéze (Polsko). 26.6.1947 byla Apoštolským listem papeže Pia XII. vyjmuta československá část vratislavské arcidiecéze z pravomoci vratislavského arcibiskupa a prohlášena za Apoštolskou administraturu. Apoštolský administrátor dostal práva sídelního (rezidenčního) biskupa.
     Z podnětu pražského kardinála Tomáška byla 30.12.1977 Apoštolská administratura právně připojena k olomoucké arcidiecézi a zanikla Apoštolskou konstitucí papeže Pavla VI. 31.5.1978.

--- František Borgiáš Onderek 1947 - 1962
     kapitulní vikář. První a jediný právoplatný apoštolský administrátor s právy sídelního biskupa.
     * 13.10.1888 Bruzovice (Frýdek-Místek), + 24.10.1962 Český Těšín. Měl 5 sourozenců. Otec Josef byl krejčím a matka Veronika, roz. Střížová byla doma s dětmi. V roce 1899 nastoupil na České gymnázium v Místku, kde v roce 1908 maturoval s vyznamenáním. V letech 1908-1912 studoval na filozoficko-teologickém semináři ve Vidnavě. Kněžské svěcení přijal 23. 7.1912 od vratislavského arcibiskupa Georga kardinála Koppa. Stal se kaplanem v Jeseníku. 1.4.1916 nastoupil jako profesor náboženství ve Slezské Ostravě. V roce 1921 získal titul ThDr. na Univerzitě Karlově a stal se profesorem dogmatiky, katechetiky a liturgiky ve Vidnavě, kde učil češtinu pro německé a polské bohoslovce a profesory.
     Vratislavský arcibiskup Adolf Bertram ho jmenoval 21.6.1945 arcibiskupským pověřencem pro československou část vratislavské arcidiecéze v Českém Těšíně a generálním vikářem československé části vratislavského arcibiskupství. 26.6.1947 ho jmenoval papež Pius XII. apoštolským administrátorem s právem sídelního biskupa nové Apoštolské administratury v Českém Těšíně.

--- Antonín Veselý 1962 - 1977
     kapitulní vikář. Dosazen komunisty bez církevního schválení. Druhý a poslední apoštolský administrátor (bez biskupských práv).
     * 29.6.1918 Vídeň, + 1.12.1983 Olomouc. Otec byl úředníkem v soukromé firmě (+ 1919), matka v domácnosti. Po rozpadu Rakouska-Uherska a po smrti manžela se vrátila ke své matce do Nového Města na Moravě.
     Antonín vystudoval gymnázium v Poličce a v roce 1939 vstoupil do kněžského semináře v Hradci Králové. 29.6.1944 byl biskupem Mořicem Píchou vysvěcen na kněze. Stal se kaplanem v Chocni a v Lázních Bělohradě. V roce 1945 se stal administrátorem farnosti v Mlázovicích u Jičína, kde byl zvolen za  předsedu MNV (Místní národní výbor, dnes Obecní úřad). Podílel se i na kolektivizaci vesnice (zabrání hospodářství a nucený převod do JZD). KSČ ho poslala v roce 1951 do Českého Těšína. Tam se stal sekretářem apoštolského administrátora Františka Onderky, který ho jmenoval v rocem 1953 generálním vikářem.
     Po smrti ordináře Františka Onderky (+1962) měl skončit ve svém úřadu podle kononického práva. Nového administrátora měl jmenovat Svatý stolec.
     Ve svém úřadu zůstal od 29.10.1962 Antonín Veselý na příkaz KSČ, bez jmenování Vatikánem. Svatý Stolec ho neuznal a papež Pavel VI. ho nikdy nepřijal na audienci. Podle historika P. Josefa Koláčka SJ byl "trpěn ze strany Svatého Stolce, ale neschválen".
     Neodvážil s epoužívat titul apoštolský administrátor, ale vytvořil nový titul ordinář českotěšínský. Úřady v Československu ho navrhovaly jako nového biskupa, ale Svatý Stolec to zamítl. Ordinář byl zastupitelem v Českém Těšíně na MěstNV (Městský národní výbor) a OV NF (Okresní výbor Národní fronty). Zasloužil se o vznik kolaborujícího MHKD (Mírové hnutí katolického duchovenstva, později Sdružení KD Pacem in Terris). Od roku 1971 až dfo své smrti byl předsedou SKD PiT ČSSR.
     V roce 1978 jmenoval Veselého olomoucký biskup Josef Vrana (1905-1987) sídelním kanovníkem olomoucké kapituly a po připojení Apopštolské administratury k olomoucké arcidiecézi byl Veselý jmenován generálním vikářem olomouckým v Českém Těšíně.
     I když sloužil komunistickému režimu, pomohl velkému počtu kněží získat tzv. státní souhlas k výkonu duchovní služby.  Nenutil kněze, aby vstoupili do SKD PiT. Vytvořil fond Apoštolské administratury a z něho platil opravy kostelů.
     V listopadu 1983 byl raněn mrtvicí. Zemřel ve fakultní nemocnici v Olomouci. Pohřben na hřbitově v Poličce.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA